Pro těžbu hnědého uhlí z dostupných zdrojů je 47 procent Čechů. Jsou pro to, aby se zásoby uhlí maximálně využily. Pětina doporučuje hledat nové zdroje hnědého uhlí. Naopak 17 procent Čechů dává přednost co nejrychlejšímu utlumení těžby hnědého uhlí. Dalších 17 procent na otázku, co dělat se zásobami hnědého uhlí, nedokázalo odpovědět. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, jehož výsledky má server iUHLI.cz k dispozici.
Agentura STEM se problematikou okolo energetiky zabývá dlouhodobě. V posledních deseti letech byla situace celkem přehledná. Kolem 70 procent obyvatel spoléhalo na jádro, populární ve vědomí lidí byly i obnovitelné zdroje a uhelná energetika byla na ústupu.
Česko stále hledá energetickou koncepci a do veřejné debaty se strategické otázky energetické situace dostávají ojediněle a jen útržkovitě. V této situaci se zdá, že někdejší obecně přijímaná stanoviska dnes zůstávají s otazníkem. Osud výstavby nových jaderných kapacit je velmi nejistý. Zaujetí obnovitelnými zdroji po aférách se solární energií poněkud uvadlo. A o uhelných elektrárnách, teplárnách a těžbě uhlí se mluví jen okrajově.
Potvrzuje se, že jednoznačná většina české veřejnosti považuje za velmi důležitou energii z jaderných elektráren, je to 79 procent Čechů. Dvě pětiny ji dokonce považují za zcela klíčovou. Názor na energii získanou z uhelných elektráren není tak jednoznačný, přesto ji 54 procent občanů považuje za klíčovou nebo velmi důležitou.
Názory na jadernou energetiku těsně souvisejí s úrovní vzdělání respondentů. Klíčovou důležitost mají jaderné elektrárny pro více než třetinu lidí se základním vzděláním, ale více než pro polovinu lidí se vzděláním vysokoškolským.
Donedávna byla energie z uhlí ve vědomí lidí na ústupu a prosazovaly se alternativní zdroje energie. „Očekávali bychom proto, že ze setrvačnosti lpějí na starém spíše lidé s nižším vzděláním a lidé se vzděláním vyšším se ohlížejí po něčem novém obdobně, jako je tomu v případě energie jaderné. Výzkumné poznatky ale ukazují, že u uhelné energie tomu tak není. Ve všech vzdělanostních skupinách je její váha zhruba stejná. Zračí to jistou obezřetnost a uvážlivost, neboť v současné situaci není osud uhelné energetiky lidem zcela jasný,“ uvedl STEM.
Umírněný a uvážlivý postoj k uhelné energetice podle STEM možná také odráží širší mezinárodní situaci a bere v úvahu naši dovozní závislost a energetickou bezpečnost. V tomto kontextu převažuje v českém veřejném mínění názor, že je třeba využívat domácích energetických zdrojů, nad názorem, že rozšiřovat dovoz plynu a jaderného paliva ze zahraničí.
Preference rozšiřování dovozu se mírně zvyšuje s úrovní dosaženého vzdělání, nejvyšší naměřená hodnota u vysokoškoláků činila 44 procent. Výraznější jsou rozdíly regionální – v Praze je pro rozšiřování dovozu celá polovina obyvatel, v moravských krajích je to však jen třetina.
Průzkum agentura STEM provedla na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 6. až 16. ledna 2015. Celkem 1081 respondentů bylo vybráno metodou kvótního výběru.