Doba čtení:1 m, 16 s
Kancléřka Angela Merkelová potvrdila své rozhodnutí ukončit v Německu v příštím roce využívání jaderné energie, ale připustila, že to v krátkodobém horizontu ztíží snižování emisí skleníkových plynů.
Toto rozhodnutí, které bylo přijato po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě před deseti lety, je považováno za jeden z klíčových okamžiků 16letého působení Merkelové v úřadu. Kritici tvrdí, že tento krok představuje pro Německo dvojí zátěž, protože se snaží snížit emise uhlíku na nulu do roku 2045, napsal server msn.com.
Čtěte také:
Ruské plynové eso v rukávu
Česko téměř veškerý plyn dováží z Ruska
„„Stále se domnívám, že jaderná energie není z dlouhodobého hlediska udržitelnou formou výroby energie. Existují jiné země, které se rozhodnou jinak, a tím pro ně bude v některých ohledech snazší dosáhnout klimatické neutrality,“ řekla Merkelová.
Postupné ukončení jaderné energetiky do konce roku 2022 způsobí, že Německo bude v nadcházejících letech více závislé na uhlí než Francie nebo Velká Británie. Německá vláda se však zároveň zavázala ukončit spalování uhlí do roku 2038, přičemž tohoto cíle lze podle Merkelové dosáhnout pouze výrazným rozšířením využívání obnovitelných zdrojů energie a spoléháním na zemní plyn jako překlenovací technologii.
Odmítla myšlenku, že by budoucí vláda mohla rozhodnutí o jaderné energetice zvrátit, a řekla, že „pro Německo jsou kostky vrženy“. Místo toho vyzvala k většímu úsilí o rozšíření výroby vodíku, který bude podle odborníků potřebovat německý průmysl.