Doba čtení:4 m, 10 s
Návrhy Pirátské strany na speciální zdanění mimořádných zisků uhelných elektráren a zvýšení poplatků z těžby nerostných surovin se setkaly s odmítavou reakcí nejen těžebního sektoru, ale i odborníků a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). S největší pravděpodobností tak padnou pod stůl.
„Mohu Vás ubezpečit, že zmíněný návrh by musel být předmětem rozhodnutí celé vlády a že Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor dané problematiky zaujalo k předmětnému návrhu odmítavé stanovisko,“ napsal premiér Petr Fiala v odpovědi na dopis, v němž se proti návrhům Pirátů ostře vymezil Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (ZSDNP).
Podle svazu by návrh přinesl víc škody než užitku. „Ve svém důsledku by totiž jejich přijetí mohlo v relativně krátké době ohrozit energetickou bezpečnost České republiky a způsobit další zvýšení cen energií. Také v oblasti surovinové soběstačnosti by přijetí navržených opatření velmi brzy způsobilo fatální dopady. Považujeme proto za zcela nekoncepční, aby byly podobné návrhy posuzovány bez důkladného ověření dopadů na energetiku a průmysl České republiky,“ vysvětlil v dopise adresovaném premiérovi Fialovi a ministrům Stanjurovi a Síkelovi prezident ZSDNP Vladimír Budinský.
Ke stejnému závěrů dospělo i MPO, které návrhy Pirátů analyzovalo. „Zvýšení úhrad za vydobytý nerost spolu s dodatečným zdaněním uhelných elektráren by skutečně mělo negativní dopad na stabilitu odvětví (odejmutí významné části prostředků na údržbu a provoz, na nezbytné modernizace a také na tvorbu finančních prostředků na následné sanace a rekultivace). Tato stabilita přitom souvisí i s možnými negativními sociálními dopady na obyvatelstvo, navíc v již dnes „problematických“ regionech. S ohledem na uvedené důvody tak lze považovat zvýšení úhrad za vydobyté nerosty nejen za nesystémové řešení, ale rovněž za řešení, které by v situaci, v níž se ekonomika nachází, mohlo vést k ohrožení dostupnosti a stability surovin a energetických zdrojů,“ uvedlo MPO.
Svaz upozornil, že příčiny vysokých cen energií leží mimo území ČR a jsou mimo jakýkoliv vliv českých subjektů. V kontextu aktuální geopolitické situace navíc politika Evropské unie vyzdvihuje význam evropské surovinové a energetické bezpečnosti a soběstačnosti a hledá cesty, jak jí co nejrychleji dosáhnout. „Jsou to totiž právě domácí zdroje, které plní, jak pan premiér řekl na poslední Tripartitě, a ještě řadu let mohou plnit, roli klíčové pojistky pro zajištění spolehlivých dodávek surovin a energií pro průmysl i veřejnost,“ uvedl Budinský.
Právě uhelné elektrárny spolu s jadernými zdroji mají dohromady podíl přes 75 % na výrobě české elektrické energie (uhlí od počátku roku vyrobilo 41,2% elektřiny a jádro 36,6 %), Uhlí navíc zajišťuje kolem 55 % tepla. Ohrožení ekonomické stability těžebních firem by tak mohlo destabilizovat fungování celé elektro-energetiky a teplárenství, které se dnes bez nich v žádném případě neobejdou.
Svaz poukázal i na to, že doprovodná argumentace použitá klubem Pirátské strany se zakládá na několika zjevných nepravdách.
„Podobné vysoké zatížení vybraného sektoru firem v jiných zemích Evropy neexistuje. V řadě z nich totiž na rozdíl od ČR představuje uhlí dlouhodobě pouze doplňkovou část energetického mixu a nikoli jeho klíčovou součást. V dalších zemích EU, např. v Německu, které je pro českou energetiku zásadní, jsou v těchto dnech aktuálně přijímána kvůli zajištění energetické bezpečnosti opatření, která vytvářejí podmínky pro další těžbu i provoz uhelných energetických zdrojů. Včetně těch již odstavovaných. Při určování výše poplatků z těžby je upřednostňován efekt v přílivu investic do strukturálně postižených regionů, zaměstnanost a energetická bezpečnost. Z tohoto důvodu jsou tyto poplatky na minimální úrovni, nebo jako v Německu nulové,“ popsal situaci svaz.
V ČR řadu let funguje celý komplex úhradových povinností těžebních společností, který sestává z poplatků z průzkumného území, dále úhrady z dobývacích prostorů, která s platností od 1. ledna 2OL7 byla zvýšena na desetinásobek původní hodnoty, a v neposlední řadě předmětnou úhradou z vydobytého nerostu, která změnou zákona účinnou od r. 2017 zvýšila vládní inkaso o 100 procent, na více než dvojnásobek předchozího období.
Při navýšení úhrad v roce 2017 přitom došlo k detailní analýze dopadů a široké diskusi, kdy od vyššího zvýšení úhrad bylo upuštěno, jelikož se ukázalo jako neakceptovatelné a ohrožující ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost těžebního sektoru. To vše navíc v době relativní ekonomické stability oproti současnému stavu.
Již nyní energetické a těžební firmy přispívají do státního rozpočtu částkami v úrovni desítek miliard korun a rozkolísané energetické trhy je vystavují situacím, při nichž musí plnit požadavky na finanční zajištění až v úrovni miliard eur. Podle svazu návrhy vůbec nereflektují fakt, že kontrakty na dodávky elektrické energie se v rozhodujícím objemu uzavírají na bázi střednědobých kontraktů a z tohoto důvodu je elektrická energie dodávána za ceny předcházejících období. Provozovatelé uhelných zdrojů navíc v současnosti čelí obrovskému tlaku na tzv. margining, tedy jakési dorovnání finančního krytí vůči burze. Energetické firmy vůči trhu skládají částky v objemech miliard eur, a to v situaci, kdy dostupnost financování klasické energetiky se dramaticky zhoršuje a financování se prodražuje. Stejně tak i platby za emisní povolenky se dnes pro jednotlivé firmy pohybují v řádech desítek miliard korun ročně.