Doba čtení:2 m, 37 s
Těžařská a energetická společnost MND zprovoznila v Borkovanech na Břeclavsku první kogenerační jednotky v Česku napojené na zemní plyn přímo z vrtu. Šest jednotek o celkovém instalovaném výkonu tři megawatty bude vyrábět elektřinu, ale také poskytovat podpůrné služby výkonové rovnováhy, tedy dodávat elektřinu do sítě v době, kdy to bude potřeba, řekl při představení technologie novinářům ředitel úseku New Business Development Michal Sasín.
Firma, která patří do skupiny KKCG Karla Komárka, byla dlouhá léta těžařem ropy a zemního plynu. Postupně se však orientuje i na moderní a ekologičtější zdroje energií. A rozhodla se využít plyn pro výrobu elektřiny přímo v místě těžby. Ve spolupráci s firmou Gentec umístila do těžebního areálu kogenerační jednotky, trafostanice a rozvodnu, z níž míří energie do sítě. Investice dosáhla 70 milionů korun a podle Sasína se její návratnost počítá na několik let v závislosti na cenách elektřiny a na cenách služeb výkonové rovnováhy.
To jsou služby, které jsou již nyní a do budoucna ještě více nezbytné pro stabilní fungování české přenosové soustavy. Do roku 2033 postupně skončí uhelné elektrárny, které budou nahrazovat jiné a méně stabilní zdroje. Čím méně stabilních zdrojů bude, tím větší nároky budou kladené na přenosovou soustavu. V době, kdy bude přebytek elektřiny z jiných zdrojů, lze kogenerační jednotky vypnout. Jejich náběh do plného výkonu je velmi krátký, jen několik minut.
Vlček: Vezměme plyn na milost, nezatracujme ho
V kogeneračních jednotkách o různém instalovaném výkonu vidí zakladatel a majitel firmy Gentec Václav Klein budoucnost české energetiky. „Flexibilita je pro budoucnost české energetiky klíčová. Uhlí nekončí jen kvůli vysokým cenám povolenek, ale také proto, že se uhelné elektrárny nedokážou přizpůsobit flexibilnímu trhu. Kogenerační jednotky mohou výrobu elektřiny také hodně decentralizovat, což odlehčí tlaku na přenosovou soustavu,“ řekl Klein.
V Česku už funguje řada kogeneračních jednotek a je podle odborníků prostor a potenciál pro instalaci takových zdrojů o výkonu celkem 1,5 gigawattu (GW). „Zájem rychle roste a je potřeba na tom pracovat a zajistit nejen podporu finanční, ale také podporu společnosti,“ řekl Klein. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je to jeden z důležitých směrů české energetiky v budoucnu, řekl dnes novinářům. Díky snížení tlaku na přenosovou soustavu lze také podle něj očekávat, že může klesnout koncová cena elektřiny.
I když v Borkovanech vyrábí jednotky pouze elektřinu, a nikoliv zároveň teplo a účinnost je čtyřicetiprocentní, při sdružené výrobě elektřiny a tepla je účinnost 90 procent, což z kogenerační jednotky dělá velmi efektivní a čistou technologii. Bez plynu se při přechodu z uhlí podle Kleina česká energetika neobejde. „Argument, že uhlí nemáme čím nahradit, neplatí. Je potřeba přestat mluvit o tom, co nejde a je třeba začít jednat,“ řekl Klein. Zmínil, že teplo z kogeneračních jednotek, ale i elektrokotlů a tepelných čerpadel, které jsou zapojené do podpůrných služeb, je nejlevnější. Může se tak zvýšit konkurenceschopnost českého teplárenství a celkově konkurenceschopnost ČR.
Společnost MND plánuje umístit stejnou technologii i na jiná místa jižní Moravy a také na Ukrajinu. V Borkovanech uvažuje ještě o umístění bateriového úložiště a rozšíření současného zdroje o jeden až dva MW.