Na připomínky k taxonomii je týden navíc

Evropská komise čelí kritice, že návrh klíčových pravidel prezentovala bez předchozí veřejné debaty, přišla s ním nečekaně v době tradičně patřící spíše silvestrovským oslavám a na vyjádření nechala necelé dva týdny. Foto: wikipedia

Státy Evropské unie či nevládní organizace budou mít o více než týden prodlouženou lhůtu, do níž se mohou vyjadřovat k návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi takzvané zelené investice. Evropská komise (EK) totiž posunula na 21. ledna konečný termín k podání připomínek, který původně stanovila na tuto středu.

Důvodem je snaha poskytnout platformám čas na jejich vyjádření,“ komentoval mluvčí komise Eric Mamer rozhodnutí prodloužit termín do příštího pátku.

Komise na přelomu roku představila dlouho očekávaný návrh nových pravidel pro ekologické investice, pro něž se vžilo označení taxonomie. Návrh za určitých podmínek zařazuje jádro a plyn mezi přechodové zdroje energie, což má k jejich podpoře přilákat soukromé investory. Brusel vyslyšel volání řady zemí včetně České republiky, které chtějí jádro či plyn využívat jako náhradní zdroj při odstavování neekologických uhelných elektráren či tepláren.

Německo nesplní své klimatické cíle

EK však čelila kritice zejména od některých nevládních organizací, že návrh klíčových pravidel prezentovala bez předchozí veřejné debaty, přišla s ním nečekaně v době tradičně patřící spíše silvestrovským oslavám a na vyjádření nechala necelé dva týdny.

Návrh vyvolal v unijních zemích řadu velmi rozdílných reakcí. Odpůrci jádra jako Rakousko či Lucembursko jej rázně odmítají, jeho stoupenci včetně Francie či Finska naopak vítají. Odborníci rovněž upozorňují, že zemní plyn rozhodně není ekologický zdroj, navíc jím země Evropské unie nedisponují a dovážejí jej především z Ruska.

Komise chce návrh formálně schválit během několika týdnů od přijetí připomínek. Poté budou mít členské země a Evropský parlament čtyři až šest měsíců na to, aby jej případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.