Doba čtení:2 m, 12 s
Návštěvu unikátního velkostroje, který měří přes 40 metrů a váží 5500 tun, zahrnuje nová trasa po zajímavostech spojených s těžbou na Mostecku. Korečkové rypadlo RK 5500 dlouhé 155 metrů, jediné svého druhu na světě, je na turisty připraveno.
„Vyšli jsme z toho, že turisté, kteří jezdili na safari do lomu, projížděli kolem a stroj si prohlíželi pouze zpovzdálí. Vznikla tak nová, samostatná trasa uhelného safari, jejíž prohlídka trvá zhruba tři až čtyři hodiny,“ řekla Eva Maříková ze skupiny Sev.en Energy, která výpravy mezi uhelné stroje pořádá.
Návštěvníci se dostanou na střechu stroje, do strojovny nebo do ovládací kabiny. Kolos byl vyroben v roce 1983, v roce 2016 byl vyřazen. „Speciální prohlídkovou trasu na korečkový bagr jsme plánovali spustit už v loňském roce. Zastavila nás ale epidemie koronaviru. Tím, že fungujeme jako kritická infrastruktura státu, tak zde stále platí některá omezení. Jakmile to ale situace dovolí, otevřeme uhelné safari opět pro veřejnost,“ uvedla Maříková.
Čtěte také:
Unikátní obr šel do zaslouženého důchodu
Caterpillar snížil odhad tržeb a zisků
Střecha rypadla je ve výšce zhruba osmipatrového paneláku. Během jedné směny dokázal stroj odtěžit v průměru kolem 2500 tun skrývky. „Za jednu směnu se naplnilo tolik tatrovek, že by dosáhly odsud až na pražské Václavské náměstí,“ uvedl Jan Chejn, průvodce po safari, který býval na šachtě mimo jiné řidičem velkostroje. Kolos se montoval jeden a půl roku přímo v lomu v místě bývalých Albrechtic. Jeho unikátnost dokládá i 17 patentů. „Původní cena zařízení byla 264 milionů. Dnes by to vycházelo zhruba na dvě miliardy,“ uvedl Chejn.
V nejvyšším bodě měří stroj 44 metrů, návštěvníci se dostanou nejvýše do 32 metrů. Kvůli nim bylo nutné některé části vyztužit, dodat zábradlí, zkontrolovat, zda je trasa bezpečná. Na některá místa se turisté nedostanou.
V lomu pracoval pouze jediný korečkový bagr, ostatní už byly kolesové. Pohyb několikatisícitunového stroje zajišťoval tzv. housenicový podvozek. Hydraulika v kuželu nadzvedla celý stroj a ten se pomocí tzv. ližin pomalu sunul směrem, kam bylo potřeba. Jen na ovládání podvozku bylo potřeba 15.000 litrů oleje. Na jeden krok se stroj mohl pohnout maximálně o jeden a půl metru. Jedno takové kráčení, které odpovídalo třiceti metrům, trvalo stroji hodinu a půl včetně nutných prací, které s tím byly spojené. Na jedné směně pracovalo ke konci šest lidí, před 33 lety to byl dvojnásobek. „V celém stroji je například více než pět tisíc míst, která bylo nutné pravidelně promazávat. Rozvody trubiček pak promazávaly stroje. Na výložníku byla centrální mazací soustava, která měla spotřebu jednoho sudu maziva na týden. Na směně tak byl vždy přítomen jeden mazač,“ uvedl průvodce.