Největším plátcem daní v Česku se stal Křetínský

Energetický a průmyslový holding (EPH)Daniela Křetínského poskočil do čela žebříčku největších plátců daní v Česku. Podle zjištění SZ Byznys předstihl i ČEZ nebo společnosti pod správou PPF. „Firmy skupiny EPH zaplatily v ČR za obchodní rok 2022 daň z příjmů právnických osob ve výši 6,7 miliardy Kč,“ uvedl na dotaz mluvčí holdingu Daniel Častvaj.

Částka zahrnuje jen běžnou korporátní daň, nikoli další speciální daně, odvody za zaměstnance či jiné poplatky jako třeba emisní povolenky.

Příští rok, až se bude platit daň z letošních zisků, už EPH nejspíš svůj výkon nezopakuje. Loni koncem roku Křetínský oznámil, že stěhuje část podnikání do zahraničí. Zdůvodnil to právě daňovými povinnostmi. Konkrétně tím, že česká vláda uvalila nově zavedenou daň z mimořádných zisků v širším záběru než jiné evropské země a že pod ni zahrnula i příjmy z obchodování s komoditami v zahraničí.

Tip pro vládu: Osud tří milionů chudých Čechů

Otázkou také je, jak se po uklidnění energetických trhů bude vyvíjet hospodaření celé skupiny. Základem holdingu je síť uhelných elektráren v celé Evropě, skoupených levně v sázce na to, že bez konvenčních zdrojů se kontinent navzdory zeleným ideálům ještě dlouho neobejde. Po ruském vpádu na Ukrajinu a následné plynové krizi se uhelné zdroje ukázaly jako výnosná pojistka. Do budoucna ale má být jejich provoz čím dál víc zatěžován emisními povolenkami.

V Česku pod EPH spadají Elektrárny Opatovice, Plzeňská teplárenská nebo společnost United Energy vyrábějící elektřinu a teplo pro Most a Litvínov. V Německu EPH spolu s PPF kontroluje dvě velké těžební firmy a přidružené uhelné elektrárny. Dále je EPH spoluvlastníkem Slovenských elektráren, na Slovensku také kontroluje výnosný tranzit a distribuci plynu. Další energetické firmy má v Británii, Itálii, Francii, Nizozemsku nebo ve Švýcarsku.

Dohromady po celé Evropě letos EPH zaplatila na daních z příjmů 950 milionů eur, tedy v přepočtu přes 23 miliard korun. Zisk po zdanění (po odečtení menšinových podílů, tedy i Slovenských elektráren a německých dolů) dosáhl 82 miliard korun.