Doba čtení:2 m, 8 s
Válka na Ukrajině a obava z nedostatku plynu podle německých médií výrazně zpomalí plán rychlého odchodu od uhlí. Německá vláda plánuje z bezpečnostních důvodů prodloužení takzvané bezpečnostní pohotovosti některých uhelných bloků, které měly být brzy definitivně odstaveny a zakonzervovány.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung přišel s informací, že spolková vláda plánuje prodloužení bezpečností pohotovosti pro pět zbývajících elektrárenských uhelných bloků provozovaných společnostmi RWE a Leag o výkonu 1,9 gigawattu.
Podle dosavadních scénářů se mělo Německo zcela obejít bez uhelné energetiky už v roce 2030, maximálně však do roku 2038. Vláda nově uvažuje, že zřejmě ponechá v pohotovostním režimu některé starší uhelné elektrárny, které měly být definitivně uzavřeny 1. října letošního roku, napsal server Info.cz.
Pohotovostní režim neznamená, že by se v elektrárnách nutně musel rozjet znovu plný provoz. Jejich provozovatelé ale musejí s poměrně velkými náklady udržovat elektrárny ve stavu, který umožňuje, aby se v nich v případě potřeby mohlo prakticky okamžitě znovu spalovat uhlí a vyrábět elektřina.
Prodloužení pohotovostního režimu německým médiím potvrdil i braniborský ministr hospodářství Jörg Steinbach (SPD), v jehož spolkové zemi (konkrétně v obci Jänschwalde) se nachází uhelná elektrárna společnosti Leag. „Spolu se spolkovým ministerstvem hospodářství jsme zajistili, že bezpečnostní pohotovost dvou bloků v Jänschwalde, která vyprší letos a příští rok, bude prodloužena, aby mohly být v případě nutnosti oba bloky využity,“ uvedl Steinbach.
LNG oproti uhlí neznamená pro klima úlevu
Uhlí je vnímáno jako významný producent oxidu uhličitého, který způsobuje změnu klimatu. Odborníci ale dlouhodobě varují, že případný přechod na zemní plyn žádnou úlevu nepřinese. Při samotném spalování plynu jsou sice emise oproti uhlí nižší, je však třeba započítat i emise při těžbě a přepravě plynu. Server Info.cz nedávno upozornil na německou studii, kterou si nechalo vypracovat německé ministerstvo životního prostředí a která potvrzuje, že když se do Evropy dováží zkapalněný plyn přes oceán, je jeho následné energetické využití emisně takřka stejně náročné jako výroba energie v uhelných elektrárnách.
Někteří odborníci nejen v Německu se proto dnes vážně zabývají otázkou, zda je v případě očekávané energetické krize kvůli válce na Ukrajině lepší prodloužit těžbu uhlí v Evropě (jako domácí suroviny), nebo enormně zvýšit dovoz zkapalněného plynu.