Německo mimotržně podporuje udržování několika konvenčních elektráren v pohotovosti. Jde o kapacitní rezervu zajišťující výkon pro stabilizaci přenosové soustavy a pokrytí spotřeby elektřiny v případě nedostatku výrobních zdrojů. Česko obdobnou rezervu v Bruselu vyjednanou nemá.
Kapacitní rezerva v Německu byla zavedena od zimního období 2020/2021. Výběrová řízení pro kapacitní rezervu organizují provozovatelé přenosové soustavy od roku 2019. Pro všechna dosavadní období byla kapacitní rezerva vypsána v objemu 2 GW instalovaného výkonu elektráren. Jedná se převážně o uhelné a plynové elektrárny Zařízení v kapacitní rezervě jsou aktivována v den dodávky, pokud by v aukci na denním nebo vnitrodenním trhu nebylo možné dosáhnout vypořádání trhu, případně při výskytu otevřených nabídek na nákup elektřiny ve výši technického cenového limitu v rámci nepřetržitého vnitrodenního obchodování. Elektrárny nebo skladovací zařízení v kapacitní rezervě nemohou aktivně působit na trzích s elektřinou, a mohou tak reagovat pouze na pokyny provozovatelů přenosové soustavy, napsal server oenergetice.cz.
Mechanismy kapacitních rezerv v členských státech EU jsou pod dohledem Evropské komise. Podle pravidel EU by kapacitní mechanismy měly být zaváděny pouze v případě, že jsou nezbytně nutné, a měly by být co nejvíce nákladově neutrální. Komise v roce 2018 schválila německou kapacitní rezervu a povolila její provoz do 30. 9. 2025, tj. na tři po sobě jdoucí dvouletá období.
Česko mechanismus kapacitních rezerv vyjednán nemá. Může to být zásadní problém v okamžiku, kdy se přestane kvůli rostoucí ceně emisních povolenek vyplácet provoz uhelných elektráren. Podle vše jejich českých provozovatelů k tomu nejspíš dojde už v roce 2026 či 2027.
Ohledně toho, že by se kapacitní rezervy pro uhelné elektrárny podařilo v Bruselu vyjednat, panuje až překvapivá skepse. Je však nepochybné, že situaci bude nutné řešit. O tom, že ji vyřešit lze, je přesvědčen například Róbert Teleky, předseda sněmovního podvýboru pro energetiku.
„Kapacitní mechanismus pro uhelné elektrárny si prosadilo již například Německo, které také již tento mechanismus využívá. Domnívám se, že jednání o výjimce i pro další státy EU včetně ČR nejsou uzavřena. Viz například neukončené jednání na zasedání ministrů pro energetiku členských států EU, které se konalo 19. června 2023 v Lucemburku. Myslím si, že podobný problém, a ještě větší, než ČR má Polsko. Z tohoto důvodu by bylo vhodné se spojit a projednávat potřebnou výjimku s EK společně“, uvedl v nedávném rozhovoru pro iUHLI.cz.