Doba čtení:2 m, 18 s
Němci nejsou po odstavení jaderných elektráren v letošním roce schopni pokrýt poptávku po elektrické energii z vlastních zdrojů a musejí spoléhat na dovoz ze zahraničí. Klíčovou roli hrají uhelné a jaderné elektrárny od nás, z Francie a Polska.
Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck přiznal, že Němci jsou momentálně závislí na energii ze zahraničí. Za prvních 163 dnů letošního roku Němci importovali 8657 gigawatthodin elektrické energie, což znamená, že 70 ze 163 dnů letošní roku využívali Němci dovezenou elektřinu, napsal server idnes.cz.
„Podle veřejně dostupných údajů se Německo místo vývozce elektřiny stalo jejím dovozcem. Tento efekt velmi pravděpodobně souvisí s ukončením výroby jaderné energie na německém území,“ uvedl deníku Bild profesor André Thess.
„Habeck ohrožuje pozici Německa jako silné průmyslové oblasti. Místo zelené ideologie potřebujeme bezpečnou a cenově dostupnou elektřinu. Místo toho, abychom ji v Německu vyráběli, jsme nyní závislí na energii z Francie,“ řekl poslanec Stefan Müller ze strany CSU.
Problém hrozí i Česku
Nedostatek energií přitom velmi brzy reálně hrozí i Česku. Již za tři roky se totiž nejspíš přestane vyplácet provoz uhelných elektráren, které u nás stále vyrábějí kolem 40 procent elektřiny.
„Nedostane-li české uhlí nějakou podporu v podobě kapacitních plateb či garanci výkupních cen, budou jeho provozovatelé pod zničující palbou spekulativních emisních povolenek, jejichž cenu chtějí ideologičtí strážci zelené revoluce v Bruselu omezováním počtu povolenek vyhnat někam k 200 eurům (5 Kč za 1 kWh), produkci elektřiny z uhlí ukončit. Následný nedostatek odběru hnědého uhlí (loni celková těžba 33,5 milionu tun) ovšem zastaví zřejmě celou těžbu, protože české doly s celkovou zásobou 500 milionů tun se stanou nerentabilními. To ovšem znamená, že zmizí i klíčová energetická surovina pro dálkovou dodávku tepla z tuzemských centralizovaných tepláren pro 1,6 milionu českých domácností. Řeči o tom, že uhlí v nich nahradí biomasa, odpady či zemní plyn, jsou fantasmagorií,“ napsal ve svém komentáři pro Seznam Médium mluvčí Think Tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.
Odborníci přitom varují, že v brzké budoucnosti nebude odkud elektřinu dovézt. Situace současně jasně ukazuje, že ani obří investice do obnovitelných zdrojů energie nezajistí energetickou bezpečnost. Němci už mají v OZE mnohem větší instalovaný výkon než v konvenčních zdrojích, pokud však počasí nepřeje, tyto zdroje vyrábějí jej málo.
Mohutná výstavba OZE navíc Němcům nepomohla ani ke snížení emisí. Od poloviny května do poloviny června byla německá výroba elektrické energie druhou nejšpinavější v celé Evropské unii. Jedna vyrobená kilowatthodina elektřiny v Německu vyprodukovala 472 gramů skleníkových plynů, což bylo o 25 gramů více než v České republice. Hůře než Němci si v tomto období vedli jen Poláci.