Doba čtení:1 m, 48 s
Německo se chystá odstavit osm nejstarších a ekologicky nejnáročnějších hnědouhelných elektráren o celkovém výkonu 2,7 gigawattu. Jsou mezi nimi i elektrárny firmy Mibrag, která patří Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH), napsal server E15.cz.
Vláda schválila návrh zákona, podle něhož by tyto elektrárny měly být převedeny na takzvaný kapacitní trh a vyrábět elektřinu pouze při nedostatečném výkonu obnovitelných zdrojů. Po roce 2020 by jejich provoz měl být zcela zastaven.
Výroba elektrické energie z hnědého uhlí je považována za dosluhující technologii. Na druhou stranu ale bude pravděpodobně ještě po desetiletí nutná k zajištění energetické bezpečnosti.
Převedení elektráren na kapacitní trh má podle ministerstva hospodářství zajistit, že se sníží celkové německé emise oxidu uhličitého. Zároveň bude možné zachovat několik tisíc pracovních míst, která by při úplném odstavení elektráren zanikla. Bez omezení provozu hnědouhelných elektráren by Německo nesplnilo svůj cíl snížit do roku 2020 své emise oxidu uhličitého o 40 procent proti roku 1990. Opatření by se mělo dotknout elektráren, které provozují společnosti Mibrag, RWE a Vattenfall.
Čtěte také: Německá Energiewende ohrožuje chudé
Německo by po převedení elektráren na kapacitní trh mělo platit jejich vlastníkům za to, že je bude udržovat v pohotovosti. Podle serveru Spiegel Online by celkové náklady na udržení osmi elektráren na kapacitním trhu až do konečného termínu jejich odstavení měly dosáhnout v přepočtu více než 43 miliard korun. Tato částka se promítne do ceny elektřiny, německým domácnostem by kvůli tomu měl proud zdražit o 0,05 eurocentu (1,4 haléře) za kilowatthodinu, ročně by to pro průměrnou čtyřčlennou domácnost znamenalo zvýšení výdajů za energie v řádu jednotek eur.
Návrh zákona ještě musí schválit Spolkový sněm a opoziční Zelení zachování uhelných elektráren na kapacitním trhu odmítají. Vládní strany ale mají mezi poslanci výraznou většinu a očekává se, že návrh prosadí.
Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, v roce 2035 by měly pokrývat 55 až 60 procent celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky, postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.
Mohlo by vás zajímat:
Analytici: Němci s uhlím počítají