Nizozemsko postaví dva jaderné bloky

Nizozemsko v příštích deseti letech vynaloží na energetickou transformaci dalších 35 miliard eur (884 miliardy korun). Foto: pixabay com

Nizozemsko se chystá postavit dva nové bloky jaderné elektrárny. Ve svém programovém prohlášení to oznámily strany pravděpodobné příští vládní koalice. Podle agentury Reuters by krok zdůvodněný snahou o dosažení klimatické neutrality představoval radikální změnu nizozemské energetické politiky.

Země v příštích deseti letech vynaloží na energetickou transformaci dalších 35 miliard eur (884 miliardy korun), které mají být podle budoucí čtyřčlenné koalice využity mimo jiné na investice do vodíku, výroby tepla či přenosové soustavy.

Podnikáme konkrétní kroky k 60procentnímu snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030,“ uvedla Sigrid Kaagová, předsedkyně druhé nejsilnější koaliční strany D66. „Směřujeme ke klimatické neutralitě v roce 2050. Dosáhneme toho (…) zelenými daněmi, obrovskými investicemi do obnovitelných zdrojů energie a tím, že opustíme tabu nejen v oblasti daní za jízdu autem, ale také v oblasti jaderné energie,“ dodala.

V EU má skončit vytápění plynem

Posledně jmenované opatření bude podle koaliční dohody zahrnovat přípravné kroky pro výstavbu dvou nových jaderných reaktorů a udržení jediné stávající jaderné elektrárny v zemi v provozu déle, než se plánovalo.

Čtveřice stran, která spolu vládne od roku 2017, v pondělí oznámila dohodu o pokračování vládní spolupráce. Stalo se tak po rekordních devíti měsících vyjednávání od březnových voleb. Parlament ve čtvrtek nejspíše pověří sestavením kabinetu dosavadního premiéra Marka Rutteho.

Bez jádra Česko klimatické cíle nesplní

Křesťanští demokraté (CDA) a Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) podporovali rozvoj jaderné energetiky již dříve. Nebyli ho však schopni prosadit pro odpor většiny zbylých parlamentních stran.

Programové prohlášení zahrnuje také plány na výstavbu až 100 000 domů ročně, zvýšení dávek na péči o děti, nárůst výdajů na vzdělávání či zvýšení minimální mzdy. Podle předběžných výpočtů by plánovaná opatření měla do roku 2025 zvýšit státní dluh na přibližně 60 procent hrubého domácího produktu.