Novela horního zákona míří na plénum sněmovny

Poslanci se k projednávání novely horního zákona v prvním čtení dostanou zřejmě příští týden. Foto: wikipedia.org Ervin Pospíšil

Po více než čtyřech měsících se poslanci zřejmě vrátí k projednávání Horního zákona. Podle všeho stihne sněmovna v příštím týdnu v rámci své první letošní schůze projednat novelu v prvním čtení.

V pondělí začala první letošní schůze sněmovny. Příští týden by se měli poslanci dostat i k projednávání vládní novely zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, který je znám pod označením horní zákon. Ten předloží zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zpravodajem horního zákona je komunistický poslanec Leo Luzar.

Čtěte také:
Expert: Ovzduší nejvíce škodí rodinné domy
Letecké dopravy se boj proti CO2 netýká?

Vláda předkládá návrh novely horního zákona s tím, že by mělo být zrušeno pětileté období (tzv. moratorium), po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Změna se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017. Zároveň chce stát díky novele eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností., která je stěžejní pro dobývání nerostů v tuzemsku.

Už při projednávání ve sněmovních výborech a podvýborech upozorňovali poslanci na to, že by se při projednávání horního zákona měla brát v potaz činnost uhelné komise.

„Horní zákon pro firmy vytvoří nějaký rámec, na který se firmy budou adaptovat. Jenže pak přijde v roce 2020 se svými závěry Uhelná komise a dotčené firmy se budou muset adaptovat zase na něco jiného. Legitimní otázkou tedy je, zda není lepší pořadí otočit,“ uvedl zpravodaj zákona Luzar s tím, že je třeba schválit zákon, který nebude po pár měsících vyžadovat další novelizaci.

Debata se nepochybně povede i o budoucí výši poplatků z těžby. Před jejich zvýšením varují například zástupci teplárenství.

Je iluzorní se domnívat, že by případné další zvýšení sazby úhrad z vytěženého uhlí zaplatily těžební společnosti. Realita zvýšení těchto sazeb u hnědého uhlí jednoznačně ukázala, že byly promítnuty do cen uhlí odběratelům, tedy teplárnám. V situaci, ve které se teplárenství nachází, by byl další takový krok vlády zvyšující cenu tepla pro dva miliony obyvatel zcela nepřijatelný,” uvedl na podzim loňského roku předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela. (zde).

Mohlo by vás zajímat:
Ze starého lomu je špičkové golfové hřiště
VIDEO: Jezero Most napuštěné za minutu
Po bagrech zůstaly mokřady a čistá voda