Otazníky kapacitního mechanismu

Návrh na vyloučení některých existujících klasických elektráren z uvažovaného kapacitního mechanismu podpory, který bude schvalovat Evropský parlament, vyvolává řadu otázek.

Zimní balíček Evropské komise z listopadu loňského roku obsahuje soubor směrnic k podpoře využívání „čisté energie“ (tzv. Clean Energy Package). Letos v prosinci by o něm měl jednat Výbor Evropského parlamentu pro energetiku a formulovat verzi pro schválení Evropským parlamentem. Nebude to jednoduché. Návrhy obsahují i pravidla, která vyvolala řadu kontroverzních reakci.

Čtěte také:
Nový kotel chtějí na Ostravsku tisíce lidí
Kotle nechává kontrolovat jen polovina lidí

Návrh obsahuje například myšlenku podpory klasických elektráren formou kapacitních mechanismů, a to s cílem zajistit jejich efektivitu a současně stabilitu zásobování elektřinou, pokud bude v síti zapojeno velké množství obnovitelných zdrojů. Z podpory kapacitního mechanismu by však měly být vyloučeny elektrárny, které emitují více než 550 g CO₂ na 1 kWh. Platnost by se vztahovala nejen na nově stavěné elektrárny, ale i na existující, kterým by bylo poskytnuto 5 let na splnění limitu. A to je kámen úrazu.

Dovolme si tři poznámky:

• Požadovat splnění zmíněného limitu u nově budovaných elektráren je jedna věc. Uvalit však tento požadavek na dříve postavené elektrárny, byť s pětiletou toleranční lhůtou, je velmi diskutabilní. Plánování investic a jejich návratnost je v energetice stále záležitost desítek let. U klasických energetických zdrojů to pak platí dvojnásob. Takto postavené nařízení má tím pádem vlastně zpětnou platnost. Při stavbě elektráren s tím investor nemohl počítat. To z principu není dobré, a navíc by to mohlo být i předmětem soudních sporů.
• Účelnější a přirozenější než čistě direktivní přístup by pak byl mechanismus, který má více ekonomickou povahou. Například pokus o systematické, racionální a dostatečně důsledné zpoplatnění emisí, tedy o promítnutí do nákladů. Nemuselo by jít jen o energetiku, mohlo by se uvažovat třeba i o dopravě. Rovněž by nemuselo jít jen o systém emisních povolenek. Rozdíl mezi náklady a realizační cenou vyrobené elektřiny by výrobce nutil k opatřením, od projektových prací až k fázi provozu.
• Do třetice by se vyplatilo být v rozhodování zdrženlivější, když je opětovný pokus nastartování mechanismu emisních povolenek teprve před námi (2019). Bylo by dobré vědět, jak se to povede a jak na to zareagují tržní ceny elektřiny.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 nejsevernějších dolů na světě
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje