Pandemie ovlivnila výrobu a spotřebu elektřiny v ČR

Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila pololetní výrobu a spotřebu elektřiny v Česku. S odkazem na čtvrtletní statistické zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to uvedl mluvčí úřadu Michal Kebort. V porovnání se stejným obdobím loni podle něj klesla spotřeba elektřiny v prvním čtvrtletí o jedno procento a výroba o 6,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se propad prohloubil – spotřeba se v meziročním srovnání snížila o 9,6 procenta a vyrobeno bylo o 12 procent elektřiny méně, sdělil mluvčí.

ERÚ uvedl, že v letošním prvním čtvrtletí vyrobila tuzemská soustava 22,2 terawatthodiny (TWh) elektřiny a spotřebováno bylo 20,1 TWh. „Ve druhém čtvrtletí dosáhla výroba 17,8 TWh a spotřeba 15,8 TWh. Ačkoliv jde ve všech případech o meziroční pokles, změny nebyly v rámci pololetí rovnoměrné,“ podotkl úřad. Zatímco ještě v lednu a v únoru ovlivňovaly podle něj statistiky spíše běžný vývoj hospodářství a průběh počasí, výrazný zlom přišel na přelomu čtvrtletí, kdy se ekonomika potýkala s pandemií covid-19.

Čtěte také:
Bývalá vedoucí odboru licencí ERÚ je nevinná
Energetické firmy umožní lidem „home office“

„V dubnu a v květnu, tedy v době výrazných odstávek výroby a zavřených obchodů, se spotřeba elektřiny meziročně snížila o více než desetinu a pokles vyrobené elektřiny přesáhl 15 procent. Z červnových údajů je naopak patrné, že se ekonomika postupně vracela do normálu. Červnový meziroční pokles spotřeby představoval zhruba pět procent, u výroby elektřiny to bylo půl procenta,“ řekl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Rozdílný vývoj je podle úřadu patrný i napříč sektory. Uvedl, že ještě v prvním čtvrtletí, proti celkovému trendu, meziročně rostla spotřeba u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí (zvýšení o 4,9 procenta), ačkoliv už klesala spotřeba na hladině vysokého napětí (pokles o 3,7 procenta ) i u podnikatelů – maloodběratelů (snížení o 0,1 procenta).

Ve druhém čtvrtletí se pak spotřeba meziročně snížila u všech skupin odběratelů, tj. u velkoodběratelů z velmi vysokého napětí (pokles o 15,9 procenta), z vysokého napětí (pokles o 18,4 procenta) i maloodběratelů – podnikatelů (snížení o 5,9 procenta).

„Z průměrných čísel se však podle očekávání vymykaly domácnosti, jejichž členové více času trávili doma. V prvním čtvrtletí zvýšily svou spotřebu meziročně o více než procento. Ve druhém čtvrtletí, jak se zpřísňovala opatření, byl nárůst spotřeby domácností již téměř pětiprocentní,“ upozornil Trávníček.

Z hlediska zdrojů byl podle ERÚ největší meziroční absolutní pokles výroby u uhelných parních elektráren (v prvním čtvrtletí pokles o 12 procent, ve druhém o 25,8 procenta). Méně elektřiny bylo proti roku 2019 vyrobeno také z jaderných elektráren (první čtvrtletí minus 5,2 procenta, druhé čtvrtletí minus šest procent).

„Podstatně se naopak navýšila výroba v paroplynových elektrárnách, která meziročně vzrostla více než o třetinu v obou čtvrtletích,“ uvedl ERÚ. „V oblasti přeshraničních toků pak zůstala Česká republika čistým vývozcem elektřiny. Rozdíly mezi vývozem a dovozem se však snížily, a to především kvůli vyššímu dovozu,“ dodal.

Celková výroba elektřiny v ČR (brutto, v GWh)

Celková spotřeba elektřiny v ČR (brutto, v GWh)

Zdroj: ERÚ.