Doba čtení:2 m, 21 s
Nezatracujme plyn, do budoucna ho musíme vzít na milost, říká nový ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Tato slova nepochybně nadzvedla řadu lidí, kteří se snaží bojovat se změnou klimatu. Teď se navíc ukazuje, že k nám opět proudí většina plynu z Ruska a Němci budou zdražovat tranzitní poplatky.
Podle analytiků je hlavním důvodem současného trendu nižší cena ruského plynu na trhu, dovoz přes Německo prodražují přepravní poplatky. Jejich vliv na dovoz připustilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Němci je navíc budou ještě zvyšovat z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 Kč) za každou megawatthodinu (MWh). Oznámila to společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem. Zda bude muset vyšší poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podle mluvčího Marka Vošahlíka nadále počítá od příštího roku s jeho úplným zrušením. Záleží ale na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. Můžeme si vsadit, jak celá situace dopadne.
V každém případě se ale ukazuje, do jak křehké a nevýhodné pozice nás závislost na dovozu plynu staví. Asi jen málokdo by měl natolik hroší kůži, že by bez mrknutí oka odebíral ruský plyn a nepřímo tak financoval pokračující Putinovu agresi na Ukrajině. Zároveň se pochopitelně nikomu nechce kupovat dražší plyn odjinud.
Ministr Vlček se ale přihlásil k tomu, že budeme závislost na dovozu plynu zvyšovat, aby nahradil uhlí v teplárenství i výrobě elektřiny. Navýšení objemu plynu by v tom případě rozhodně nebylo malé, naopak by bylo zásadní. Podle energetických expertů by si plná náhrada uhlí zemním plynem vyžadovala k současné spotřebě kolem 7 miliard m3 dovézt dalších 10 až 12 miliard m3 zemního plynu. Zatím takový objem nemáme do Česka jak dopravit, nemluvě o nejistotě dodávek a ceny komodity.
V neposlední řadě je nutné připomenout, že oficiálním důvodem náhrady uhlí zemním plynem je snaha o zastavení či zpomalení klimatické změny. Odborníci však dlouhodobě upozorňují, že jde o nesmysl, protože celková uhlíková stopa zemního plynu je kvůli únikům metanu při těžbě a přepravě s uhlím minimálně srovnatelná, možná dokonce ještě vyšší. Současně hrozí, že to brzy zohlední Evropská unie v tzv. metanové strategii. Potom by výrazně narostla potřeba emisních povolenek a výroba elektřiny a tepla z plynu by se stala nerentabilní.
To všechno jsou reálná rizika, která musí ministr průmyslu brát v potaz. Z nějakého důvodu nebere. Místo toho volá po tom, abychom plyn „nezatracovali a do budoucna vzali na milost“. Z politického, klimatického i ekonomického pohledu jde o vrchol pokrytectví.