Němcům se nelíbí americké snahy o zablokování dostavby plynovou Nord Stream 2. Dokončit zbývá 160 z celkových 2 360 kilometrů. Američané tvrdí, že zvyšující se závislost států Evropské unie na ruském plynu bezprostředně ohrožuje jejich bezpečnost.
Od roku 2010 stoupl ruský podíl na celkových dodávkách plynu do členských států EU o pět procent, v současnosti tak je Evropa na ruských dodavatelích závislá zhruba ze 40 procent. A tento podíl by se mohl ještě zvýšit. Právě Nord Stream 2 má umožnit větší dodávky přímo do Německa – pro Rusko je to výhodný krok, plynovodem vedoucím po dně Baltského moře totiž obejde Ukrajinu a bude tak moci současné plynovody vedoucí právě přes bývalou sovětskou republiku odstranit, uvedl server Euro.cz.
Čtěte také:
Putin a Merkelová dál podporují Nord Stream 2
Trump podepsal zákon o sankcích kvůli Nord Stream 2
Tento scénář se nelíbí Polsku ani pobaltským státům – obávají se ohrožení bezpečností stability ve východoevropském prostoru a zvýšení závislosti Evropy na libovůli Ruska.
První americké sankce měly za úkol odradit švýcarskou firmu Allseas v pokládání posledních kilometrů potrubí na mořské dno. Společnost Allseas nakonec z projektu nového plynovodu skutečna vycouvala, sankce tak stoprocentně zafungovaly. Stavitelé proto přišli s novým řešením – tím byla speciální ruská loď Akademik Čerskij, která však kotvila až ve východním Rusku. Kvůli přesunu lodi stavba nabrala další zpoždění.
Nové postihy dle amerických senátorů mají mířit na veškeré zainteresované subjekty. Trest za podíl na projekt by tak mohl stihnout IT společnosti, pojišťovny ale i samotné fyzické osoby, které o výstavbě rozhodovaly. Sankce by navíc měly být retroaktivní, platily by zpětně od prosince loňského roku. Dotknout by se měly i úředních úkonů – postiženi by opět měli být konkrétní úředníci.
To je podle německých poslanců příliš. Michael Harms z vládní CDU nesouhlasí s americkým přístupem a varuje, že by podobné chování mohlo být vyhodnoceno jako nepřátelské.