Po letech průtahů přicházejí zbrklá řešení
Poslanec David Kádner (Úsvit) se na serveru ParlamentníListy.cz vyjádřil k průtahům kolem schvalování horního zákona, legislativním překotnostem v souvislosti s projednávanou novelou energetického zákona a otázce těžby uhlí v severních Čechách. Je přesvědčen o tom, že zákony, které přijímá Sněmovna, by měly být schvalovány až po důkladné diskuzi a předložení všech argumentů. Zmiňuje například horní zákon, který kromě dalších věcí obsahuje zvýšení poplatku z vydobytého nerostu.
„Nejspíš si vzpomenete na to, co už se kolem tohoto zákona doposud událo. Novela horního zákona byla teprve v meziresortním připomínkovém řízení a ještě zdaleka ji neschválila vláda, natož aby se jí zabýval Parlament. Ale se zvýšenými příjmy z hnědého uhlí se počítalo již v návrhu rozpočtu na rok 2015,“ upozornil poslanec.
Původně tvůrci novely říkali, že počítají s jasnou kalkulací zvýšení poplatků za uhlí na regiony. Tedy že se udělá takzvané hodnocení dopadu regulace RIA. Zákon se ale připravuje v takovém spěchu, že vláda tento závazek zcela ignorovala. Jinými slovy vše vzniká překotně, na koleni a bez jasného vyčíslení dopadů. „Můžeme se pouze dohadovat, zda je to dílem náhody, neschopnosti, nebo jde o záměr,“ podotýká Kádner.
Dalším příkladem je podle něj dlouhotrvající bitva o tzv. prolomení limitů těžby uhlí. Rozhodnutí o zrušení či posunutí limitů se odkládá již roky. I když těžaři, obyvatelé dotčených regionů i odborníci varují, že je doslova za minutu dvanáct.
K tomu, že se nejspíš opět narychlo přijme nějaké rozhodnutí, které bude ovlivněno těmi, kdo křičí. Případně těmi, kdo prosazují své zájmy. Opravdové argumenty zapadnou. Skutečně odborné studie a analýzy, které by vyčíslily dopady ať už jakéhokoli rozhodnutí, chybí. Dost možná se posléze řekne, že bylo třeba rozhodnutí přijmout rychle, protože hrozilo prodlení.
Velmi podobná je situace u aktualizace státní energetické koncepce (ASEK). Opět chybí opravdové reálné podklady. „Těmi nemyslím demonstrace ekologických aktivistů či nátlak lobbistů. Rozhoduje se zde o energetické budoucnosti na dlouhé roky dopředu. Tedy o něčem, co ovlivní každého z nás,“ tvrdí Kádner.
Jde o ceny energií pro domácnosti i firmy. Jde o naši energetickou bezpečnost a nezávislost. To je vzhledem k nepředvídatelným událostem ve východní Evropě mimořádně citlivé téma a jde samozřejmě i o státní rozpočet, životní prostředí a další faktory. Opravdu není mnoho důležitějších věcí, které zde projednáváme. Ale místo hluboké odborné diskuse jsme jen svědky překřikování. Pořád se mluví o tom, že je potřeba něco dělat s uhlím, které je údajně špinavé. Že je třeba preferovat jádro a obnovitelné zdroje.
„Jsem starostou malé obce Nová Ves v Horách, která leží v regionu, pro jehož zaměstnanost je mimo jiné extrémně důležitá těžba uhlí. Zajímá vás názor jejích občanů, a občanů dalších obcí na Mostecku, Sokolovsku a jiných? Znáte tamní poměry? Víte jaká je tam nezaměstnanost, jak velký počet lidí je navázán na těžební průmysl? Víte třeba to, kolik bylo nainvestováno do ekologizace provozu těžby a zpracování uhlí? Víte, jaké možnosti skýtají rekultivace? Víte, kolik peněz v těchto složitých regionech investují těžební firmy? Máte nějaké návrhy, kde by měli lidé v těchto regionech hledat práci, pokud bude politickým rozhodnutím utlumena těžba a zpracování hnědého uhlí? Víte, z čeho se bude vyrábět teplo a o kolik se může zvýšit jeho cena?bude politickým rozhodnutím utlumena těžba a zpracování hnědého uhlí? Víte, z čeho se bude vyrábět teplo a o kolik se může zvýšit jeho cena,“ ptá se poslanec Kádner.
Související články