Doba čtení:2 m, 58 s
Koncové ceny elektřiny v příštím roce stoupnou oproti letošnímu roku maximálně o jednotky procent. Řekl to premiér Petr Fiala (ODS). Připomněl, že ceny elektřiny na trhu od dodavatelů postupně klesají. Podle Fialy tak nehrozí zdražování o desítky procent. Zároveň připustil ještě možnost úpravy návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny by měla v příštím roce tvořit u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
ERÚ pro příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení zhruba o 125 Kč za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ na konci listopadu.
„Pro naprostou většinu zůstanou ceny energií zhruba na stejné úrovni jako letos, nebo maximálně o jednotky procent vyšší,“ řekl Fiala.
Končí legrace. ERÚ navrhlo dramatické zdražení elektřiny
Premiér o cenách energií jednal se zástupci podnikatelských a oborových svazů, podle nichž podle předběžných odhadů z analýzy návrhu ERÚ hrozí až trojnásobné navýšení nákladů na energie u některých průmyslových firem. „Shodli jsme se na tom, že by výše regulované složky energií mohla být možná ještě nižší, než je v současném návrhu Energetického regulačního úřadu,“ dodal Fiala.
Premiér zároveň odmítl kritiku opozice. Podle něj mají předchozí vlády zásadní podíl na tom, jaká je v současnosti energetická situace v zemi. „Kdyby se staraly o energetickou bezpečnost státu a stavěly nové zdroje, tak bychom v takové situaci jako dnes nebyli,“ řekl. Podle něj bude stávající situace trvat ještě minimálně několik příštích let.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) připomněl, že hlavním důvodem navýšení regulované části cen energií je skutečnost, že stát letos dotoval regulovanou složku částkou kolem 110 miliard korun. Šlo především o kompenzace na cenové stropy, platby za obnovitelné zdroje energie nebo pokrytí nákladů na systémové služby. Síkela zároveň připomněl, že v případě plynu by ceny v příštím roce měly být oproti letošnímu roku naopak nižší.
Opozice návrh ERÚ kritizovala. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) bude návrh znamenat pro průměrnou domácnost zatížení ročně 5000 až 6000 korun navíc. Podle prvního místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka návrh zásadně dopadne i na firmy a zcela brutálně pak na energeticky náročné provozy.
Podle analytiků si většina odběratelů v Česku v příštím roce kvůli chystanému zvýšení regulované složky ceny za elektřinu oproti úvodu letošního roku připlatí. Jak výrazně, bude záležet na dalším vývoji obchodních cen elektřiny. U plynu by naopak spotřebitelé ve srovnání se začátkem letošního roku měli ušetřit. Podle podnikatelských a oborových svazů hrozí podle předběžných odhadů až trojnásobné zvýšení nákladů na energie u některých průmyslových firem. Obávají se proto oslabení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu, posílit by opět mohla inflace a růst ceny, například potravin.