Přestože švýcarský soud potvrdil odsuzující verdikt v kauze podvodného ovládnutí Mostecké uhelné (MUS), mají tři z odsouzených naději, že ve vězení nakonec stráví kratší dobu, než stanovil rozsudek.
Verdikt byl vynesen 22. prosince ve švýcarském Lausanne a zpracován je ke každému z odsouzených zvlášť. Kompletní text rozsudku čítá téměř tisíc stran textu. Kromě odvolání šestice odsouzených se soud zabýval také stížnostmi firem, které byly s obžalovanými propojeny a na jejichž účtech byly zadrženy peníze pocházející podle soudu právě z trestné činnosti související s MUS, uvedl server HlídacíPes.org.
Čtěte také:
Česko je zpět ve hře o miliardy z MUS
Vizitky obžalovaných v kauze MUS
Případ Antonína Koláčka a Petra Krause je rozhodnutím švýcarského Nejvyššího soudu de facto zpečetěn. Jak vyplývá z odvolacího rozsudku, v jejich případě totiž soud nevyhověl žádné části jejich odvolání. Koláček má ve vězení strávit nejdelší čas – 52 měsíců – a zaplatit 250 tisíc korun peněžitého trestu. Kraus byl odsouzen ke třem letům a trestu 178 tisíc korun. Podle českého ministerstva spravedlnosti by nyní měli nastoupit trest v zemi, kde byli odsouzeni, tedy ve Švýcarsku.
U všech ostatních odsouzených soud nezpochybnil podstatu skutku, nicméně Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký dostali naději na zmírnění trestu, a to jak peněžitého, tak odnětí svobody. Z dokumentu, který má HlídacíPes.org k dispozici, totiž vyplývá, že Nejvyšší soud vyhověl jejich argumentu, že „při uložení trestu odnětí svobody za praní špinavých peněz nezohlednil polehčující okolnost uplynulého času.“
V rozsudku týkajícím se Oldřicha Klimeckého soud například konstatuje, že „v případě, kdy už uběhly dvě třetiny promlčecí lhůty pro trestní řízení, musí soudce zohlednit při stanovení výše trestu odnětí svobody a peněžitých trestů okolnost „uplynutí dlouhé doby.“ Vzhledem k tomu, že k podvodnému ovládnutí mělo dojít na přelomu tisíciletí, tedy téměř před 20 lety, je podle soudu možné tento argument využít. Obdobnou šanci mají i Čmejla a Diviš. U téměř 90letého Belgičana Jacquese de Grooteho, soud nařídil, aby došlo k přezkoumání, zda jednal s úmyslem, či nikoliv.
Odvolací soud projednával také stížnost České republiky, které vyhověl. O jeho nároku na náhradu škody v celé kauze bude znovu rozhodovat soud nižší instance. Česko tak má naději, že se dostane ke zhruba 14 miliardám korun zabaveným v rámci vyšetřování. Naopak společnosti Czech Coal Services její žádost o náhradu škody Nejvyšší švýcarský soud zamítl.
Mohlo by vás zajímat:
Služební auto Koloděje
„BIG MUSKIE“ – největší chodící bagr
V garáži tento stroj neopravíte