Polské teplárenství směřuje k nahrazení výroby tepla z uhlí za nízkoemisní zdroje, což si do roku 2050 vyžádá investice v přepočtu až 2,7 bilionu korun. Řadu zakázek by mohly získat také české firmy.
Transformace polského teplárenství pokračuje, ale probíhá o něco pomaleji než jinde. Celý sektor charakterizuje vysoká roztříštěnost, uvádí business.info.cz. V zemi existuje téměř 400 lokálních systémů, z nichž každý má své vlastní problémy. Na konci roku 2024 činila celková délka sítí dálkového vytápění v Polsku 23 tisíc kilometrů. Energeticky úsporných teplárenských systémů je přitom něco málo přes 20 procent. Loni činil podíl uhlí na vytápění 57,4 procenta.
Postupný odklon od uhlí, které je náchylné ke zvyšování cen a emisních povolenek, bude mít za následek větší stabilizaci cen tepla v budoucnu. Národní plán pro energetiku a klima předpokládá, že podíl obnovitelných zdrojů energie v teplárenství do roku 2030 dosáhne 36,7 procenta a téměř 68 procent do roku 2040. Hlavní roli by měly hrát obnovitelné plyny (24 procent), tepelná čerpadla (22 procent) a biomasa (21 procent).
Vysoká kapitálová náročnost nových technologií vytápění pravděpodobně nezpůsobí pokles cen tepla ani při výrazném snížení nebo úplném odstranění fosilních paliv. Teplárenský sektor volí zemní plyn, protože z dnešního pohledu je to nejdostupnější a nejsnáze použitelné palivo. Podíl uhlí při vytápění postupně roste a loni dosáhl 15,2 procenta. Hodnota investic v teplárenství v roce 2023 činila téměř 29 miliard korun, nejvíce za posledních deset let.
Společnost PGE plánuje do roku 2030 ukončit provoz uhelných tepláren s tím, že náhradním palivem bude zpočátku zemní plyn a následně bezemisní zdroje. V delším horizontu zvažuje využití vodíku a investice do modulárních jaderných reaktorů. V průběhu deseti let plánuje PGE investovat celkem 86 miliard korun do nových výrobních jednotek a sítí v segmentu teplárenství na základě technologií s nízkými a nulovými emisemi.
Orlen dbá na palivovou bilanci v každém z topných systémů a nezakládá celý systém pouze na jednom palivu. Kromě zemního plynu, biomasy a odpadního tepla využívá k výrobě tepla jednotky power to heat, které přeměňují elektrickou energie na teplo, jež může být poskytováno pro přímé využití nebo může být dodáváno do systému akumulace.
Firma Tauron jako vlastník druhé největší sítě dálkového vytápění v Polsku provádí transformaci svých elektráren již dlouhou dobu. Do roku 2030 se chce odklonit od výroby tepla z uhlí a dodávat 100 procent tepla z bezemisních a nízkoemisních zdrojů. V současné době realizuje 12 velkých investičních projektů v hodnotě 29 miliard Kč do roku 2030. Plánuje rovněž diverzifikovat zdroje ve svých kogeneračních elektrárnách v závislosti na lokalitě, dostupné energetické infrastruktuře a poptávce po teple. Společnost bude stavět OCGT jednotky (plynová turbína s otevřeným cyklem) a kogenerační motory, modernizovat stávající zdroje směrem ke spalování biomasy a ve velkém využívat technologii akumulace tepla a technologii power to heat. Nezapomíná ani na investice do nových přípojek a topných sítí
Společnost Veolia plánuje v teplárenství odejít od uhlí do roku 2030. Řídí se nejen environmentálními aspekty, ale také bezpečností dodávek. Energetická krize po agresi Ruska na Ukrajině, kdy v zemi došlo k nedostatku uhlí, ukázala rozsah výzev. Diverzifikace zdrojů tepla pomůže omezit podobná rizika v budoucnosti. Podle analýzy Polské asociace tepelné energetiky budou do roku 2050 činit náklady na výstavbu teplárenské výrobní infrastruktury 0,6 až 1,2 bilionu korun, přenosové a distribuční sítě 0,5 až 1,2 bilionu korun a modernizace odběrných zařízení 0,7 až 0,9 bilionu korun.