Evropská komise navrhla, aby Unie do roku 2040 snížila čisté emise skleníkových plynů o 90 procent. Jenže plán, který měl navázat na klimatickou neutralitu do poloviny století, naráží nejen na odpor některých členských států, ale i v Evropském parlamentu. Ten je po červnových volbách méně zelený a více rozdělený než dřív – a shodu na nové pozici zatím nenašel.
Klimatický cíl pro rok 2040 má v Evropském parlamentu na starosti výbor pro životní prostředí (ENVI). Ten měl o své pozici rozhodnout už v září, následně termín posunul na 20. října a nyní i toto datum padá – hlasování se odkládá na listopad, uvádí Euractiv.cz Europoslanci čekají na jasnější postoj členských států, ty by se cílem měly zabývat na úrovni premiérů a prezidentů příští týden na summitu v Bruselu, a pak také na mimořádném jednání ministrů životního prostředí 4. listopadu.
Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS, ECR) je odpor vůči návrhu Komise uvnitř europarlamentu i mezi členskými státy silnější, než Komise očekávala. „V největší politické frakci EPP panuje nejednota. Více delegací si nedokáže představit 90 % snížení emisí a jsou připraveny návrh Evropské komise zamítnout,“ vysvětlil Vondra, který je členem výboru ENVI. Vondra podporuje návrh českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO, Patrioti), který jako zpravodaj předložil doporučení cíl 90 procent úplně odmítnout. Podle něj se jedná o nerealistický a pro Evropu škodlivý závazek
„Knotkův návrh zamítnout 90 procent snížení podporuji a budu pro něj hlasovat. Nesmíme ale zapomínat, že bylo podáno dalších 406 pozměňovacích návrhů, které mohou konečné znění pozice Parlamentu výrazně změnit,“ uvedl Vondra. Další český europoslanec a zástupce lidovecké frakce EPP – Luděk Niedermayer (TOP 09) – naopak Knotkovu zprávu kritizuje a upozorňuje, že Evropa cíl pro rok 2040 potřebuje, neboť ponechání současného stavu by mohlo mít vážné důsledky. V komentáři pro Euractiv.cz také uvedl, že hledání kompromisu bude v Evropském parlamentu komplikované.
Vondra má za to, že politické rozložení v Bruselu se po loňských eurovolbách proměnilo. „Časy, kdy zelená parlamentní většina ještě zpřísňovala už tak přehnaně zelené nápady Komise, jsou pryč. Parlament se mírně posunul do středu, a to je příležitost přijít s pragmatickými návrhy. Devadesátiprocentní cíl mezi ně určitě nepatří,“ řekl Vondra. „Je jasné, že cíl navržený Komisí je nereálný a Parlament bude muset přijít s kompromisním návrhem, který bude odrážet geografické, ekonomické a sociální rozdíly členských států,“ podotkl Vondra. Proti konzervativnímu pohledu stojí Zelení a část socialistů, kteří varují, že ustupování podkope důvěryhodnost EU jako světového lídra v klimatické politice. Tyto frakce kritizují i samotné pozdržování debaty na úrovni Evropského parlamentu.