Doba čtení:4 m, 11 s
Už několik let provádí vědecký tým Archeologického ústavu Akademie věd ČR v místech budoucího postupu těžby Dolů Bílina archeologický průzkum. Postupně se podařilo odkrýt munici a palební postavení bitvy o benzín z let 1944 až 1945, a rovněž stopy středověké vesnice Nesvětice, která za ne zcela známých okolností zanikla už v 15. století.
Právě tyto nálezy umožňují rozšířit poznatky o skutečném životě středověkých vesnic v prostoru pod Krušnými horami. V předpolí Dolů Bílina, v prostoru mezi obcemi Braňany a Mariánské Radčice, odkryli archeologové AV ČR a Vojenského historického ústavu Praha ve zhruba půlmetrové hloubce pod ornicí postavení německé protiletecké dělostřelecké obrany. Kromě dělostřeleckých nábojnic, střepin a dalších vojenských artefaktů objevili a za pomoci policejních pyrotechniků zneškodnili 10 tun dělostřelecké a letecké munice, napsaly Hornické listy.
Výsledky tohoto strategického průzkumu v místech budoucího postupu těžby DB jsou důležité nejen pro získání vzácných nálezů, ale především k detekci a likvidaci dělostřelecké munice a důkladnému pyrotechnickému průzkumu, k vyčištění prostoru a maximální eliminaci ohrožení veškerých terénních prací při postupu lomu. Toto území bylo totiž spojeno s důležitou novověkou válečnou událostí – bitvou o benzín, která se tady v letech 1944 až 1945 odehrála. Nedaleká chemička v Záluží byla před 78 lety postavena proto, aby z místního hnědého uhlí vyráběla motorová paliva pro nacistickou vojenskou mašinérii. Výrobní kapacita umožňovala produkci až 660 tisíc tun benzínu pro techniku Wehrmachtu a Luftwaffe. V posledních dvou letech druhé světové války patřil hydrogenerační závod s vysokotlakou výrobou kapalných uhlovodíků z uhlí k hlavním cílům spojeneckého bombardování. Proto tento strategický objekt Třetí říše bránila mohutná síla protileteckých baterií s děly ráže 88, 105 a 128 mm rozmístěných kolem chemičky, tedy také v dnešním prostoru předpolí DB. Navzdory mohutné obraně se podařilo spojeneckým bombardérům v roce 1944 výrobu benzínu z uhlí zcela ochromit, což bezesporu přispělo k rychlejšímu ukončení druhé světové války.
Čtěte také:
Uhelný důl v Srbsku vydal římský poklad
Budou jednou české firmy těžit ve vesmíru?
V hledáčku archeologů byla i středověká vesnice Nesvětice. Ve středověku zaniklá obec Nesvětice se rozkládala v prostoru mezi Mariánskými Radčicemi a Braňanami, nedaleko od města Osek. Právě s oseckým klášterem a hradními pány na Rýzmburku z rodu Hrabišiců její historie úzce souvisela. „Za zakladatele Nesvětic může být považován Ludvík z Nesvětic, který byl takzvaným klientem Hrabišiců z nedalekého Oseka. Pro tento šlechtický rod Ludvík sloužil jako člen vojenské družiny a za to dostal půdu i s lidmi, s nimiž založil vesnici, která ho živila,“ vysvětlil vedoucí archeologického týmu AV ČR Petr Čech.
Průzkum pod jeho vedením v této lokalitě probíhá od roku 2018. Během uplynulých dvou let se archeologům podařilo odkrýt přes 200 hrobů, základy budov ve vesnici včetně základů kostela, hřbitova a šlechtického sídla. Obec tvořilo také minimálně osm usedlostí. „Původní dřevěné stavby postupně nahradily ve 14. století kamenné domy se sklepy, hospodářskými staveními a podsklepenými sýpkami. Provázanost s nedalekým oseckým klášterem, jehož majetkem se ostatně později Nesvětice staly, je patrná z faktu, že tak malá obec se zhruba 40 obyvateli měla svůj kostel. Nejspíše byl využíván jako jakési detašované pracoviště mnichů z Oseka. Kámen používaný na výstavbu domů pocházel z nedalekého Červeného vrchu u Braňan. V okolí se nacházely úrodné půdy,“ doplnil Čech.
Čtěte také:
Bývalý důl se proměnil v muzeum a zábavní park
Uhlí místo turistů na Moldavské dráze
Během téměř dvouletého rozsáhlého průzkumu vsi, Ludvíkovy tvrze a pozdějšího kostela archeologové stihli objevit a zdokumentovat řadu nálezů. Převažují různé předměty z keramiky, ale nechybějí ani mince, podkovy, či bronzový závěs na měšec. Na starším rozsáhlém pohřebišti z 11. až 13. stol. bylo zatím odkryto 1 335 hrobů a ještě zhruba 500 jich na archeologické zpracování čeká. O Nesvěticích se podařilo najít zmínky také v pramenech – například v závěti královského číšníka Zbraslava, který sloužil českému králi Václavu I. z rodu Přemyslovců (1205–1253), byl jako svědek uveden jmenovitě právě Ludvík z Nesvětic.
V roce 1421, poté co příznivci radikálního proudu husitského hnutí pod vedením kněze Jana Želivského provedli první pražskou defenestraci na novoměstské radnici v Praze, byla prakticky zahájena husitská revoluce. Po vyplenění pražských kostelů a útěku většiny katolických obyvatel z Prahy husité v čele s Janem Želivským uspořádali v červenci 1421 výpravu do severních Čech proti katolickým městům. V rychlém sledu se jim podařilo vypálit Duchcov, obsadit Bílinu a přepadnout kláštery v Doksanech, Teplicích a Oseku. Vyvrcholením tohoto tažení byla bitva u Mostu (5. srpna 1421). Střetnutí s míšeňskými vojsky pověřenými Zikmundem Lucemburským skončilo však první porážkou husitů. Ti po sobě v severních Čechách zanechali vypleněné a vyrabované vesnice. Významné poškození a vylidnění poznamenalo také Nesvětice, které tak ve druhé polovině 15. století zanikly. Mezi důvody vylidnění patřil patrně i nedostatečný zdroj vody. Opuštěná obec pak několik století sloužila jako zásobárna stavebního materiálu pro výstavbu okolních sídel.
Probíhající průzkum v předpolí Dolů Bílina je ojedinělý především svým rozsahem, kdy se týká celé vesnice včetně kostela, pohřebiště, šlechtického sídla a několika zemědělských usedlostí. Nálezy trpělivých a své práci oddaných archeologů z tohoto průzkumu přinášejí nové cenné poznatky o vývoji středověkých vesnic na území severních Čech.