Doba čtení:4 m, 51 s
Petr Fiala věří, že dokáže EU probudit včas. I v zelené transformaci. Neuvědomuje si však, že pokud ještě unie nějaký čas má, je ho jen velmi málo. Česko je přitom jedním ze států, které současný vývoj ohrožuje nejvíc.
Ve čtvrtek 17. října se na iDnes objevil článek Petra Fialy, ve kterém premiér probíral, co současný vývoj vyžaduje od jeho vlády (zde). Ve stejný den také vyšel první díl velkého rozhovoru s premiérem na Seznam Zprávy (zde). V obou textech se zmiňuje i o energetice. V obou případech zároveň ukazuje, jak daleko se dostal od skutečného života. A také od pravdy.
První část rozhovoru na Seznam Zprávy se věnuje jiným tématům a tak na energetiku došlo jen v jedné větě. Ta ovšem stojí za to. „Že posilujeme energetickou soběstačnost,“ uvedl Fiala na posledním místě ve výčtu toho, co vláda dělala a dělá a co opravdu funguje. Tuto pasáž přitom začal slovy: „Lidé musí vidět, že stát hospodaří lépe“. V tom má bezpochyby pravdu. Jinak lidé vládním stranám ve volbách nedají své hlasy. Jenže zároveň nemá pravdu v tom, že jeho vláda posiluje českou energetickou soběstačnost. Což zároveň ukazuje, že vláda nehospodaří lépe.
Bývalaá vláda Andreje Babiše odsunula tendr na nový blok v Dukovanech, ani se nepostavila čelem k již tehdy aktuálně hrozícímu tlaku na zavírání uhelné energetiky. Ostatně zprávu Uhelné komise také jen vzala na vědomí (doporučovala řízený konec uhlí v roce 2038, bude-li za něj náhrada). Vláda Petra Fialy sice tendr na Dukovany zvládla, ale pro záchranu uhelných zdrojů elektřiny a tepla neudělala také nic. Současně neudělala nic ani pro jejich neprodlenou náhradu zdroji plynovými. I když o nich ústy ministra průmyslu Jozefa Síkely, ale i samotného premiéra, často mluvila jako o náhradě za uhlí. Aby toho nebylo málo, dokonce aktivně přispěla ke schválení EU ETS 2, tedy rozšíření systému emisních povolenek na dopravu a budovy. Což bude mít za následek zdražení dopravy a bydlení.
Zavedení povolenek pro dopravu a budovy se premiér obsáhleji dotkl ve svém komentáři na iDnes. Podle něj je potřeba se zaměřit na odložení jejich zavedení. „Během českého předsednictví jsme prosadili, aby se start nového systému o rok posunul, pokud budeme nadále čelit vysokým cenám energií. Věřím, že tato podmínka platí – ceny energií v EU jsou dnes mnohem vyšší než v jiných srovnatelných regionech,“ napsal. Evropské firmy proto „mohou jen obtížně“ soupeřit s konkurenty z Ameriky a Číny a je tedy potřeba je podpořit, nikoli zavádět další omezení. „Pojďme ale ještě dál, k delšímu odkladu a třeba i k přehodnocení, zda celý systém povolenek vůbec dává smysl,“ vyzval premiér.
Petr Hladík dostal na sjezdu vysvědčení
Jenže to, že to smysl nemá a zároveň to bude mít ničivý dopad na firmy i domácnosti, říkali kritici Green Dealu celou dobu. A podkládali to argumenty. Leč pan premiér na tato varování nebral zřetel. Až nyní. Ve chvíli, kdy to, že unie sama sebe dovedla na hranu propasti, potvrzují ekonomické výsledky a opatrně už říkají skoro všichni.
Ovšem ani to nepřimělo Petra Fialu k realistickému a tedy razantnímu vystoupení s jednoznačnými požadavky, či spíše jednoznačným odmítnutím unijních záměrů a cílů. Neboť to je jediné, co by ještě mohlo něco změnit. Rychlost. Protože čas, který EU měla na zastavení propadu ekonomiky členských států, už vypršel. Jestli ne, tak ho zbývá pramálo. Nějaké odložení ETS o rok či dva na tom nic nezmění. Pouze tu mizérii odloží. Nebo si pan premiér myslí, že za rok či dva se kritický vývoj otočí ve skvělou prosperitu? Nebo se snad ceny povolenek budou kompenzovat z fondů, které na dluh navrhuje založit Mario Draghi?
Premiérovu odtrženost od reality i jeho slabost potvrzují i další věty, které napsal na iDnes. „Zásadní bude debata o cílech snižování emisí pro rok 2040. Evropská komise do té doby doporučuje snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990, což není realistické. Mohli bychom toho dosáhnout jedině díky dalšímu zpřísňování norem v balíčku Fit for 55, tedy pomocí dalších omezení a překážek pro náš průmysl.“ Ale tady přeci nejde o to, zda to bude snížení emisí o 90, nebo „jen“o 85 procent. Tady jde o to, že to rychlé vnucené snižování emisí oxidu uhličitého vede k drahým energiím, k drahé výrobě, ke ztrátě konkurenceschopnosti, k drahému bydlení, k růstu chudoby. V takovém případě je na místě buď zrušení takového plánu, nebo alespoň zásadní snížení jeho cílů tak, aby neničily život lidí v členských státech unie. Pokud to vůbec jde. Na celou zelenou transformaci si totiž musíme nejdřív vydělat. Což, jak je zřejmé, se nám zatím nepodařilo. A s nynějším hospodářským propadem, ani nepodaří. Před čímž kritici také varují celou dobu.
Místo razantních odmítavých kroků (konečně) hledá Petr Fiala spojence a snaží se změnit EU. A věří tomu, že s nimi unii stihne probudit. Možná, že ano. Ale tímhle tempem už bude pozdě.
Pan premiér tak ve svém vlastním textu na příkladu energetiky ukazuje, proč nehospodaří lépe, než vláda předchozí. Kdyby se totiž snažila hospodařit dobře, vystupovala by proti ekonomicky likvidačním krokům unie odmítavě od samého začátku. A za tři roky u moci už by měla pohromadě spojenectví napříč unií. Místo toho Petr Fiala prohlásil Green Deal za hotovou věc. Za tak hotovou, že ani jeho vláda nekritizovala skutečnost, že Evropská komise nepředkládá ke svým energetickým požadavkům dopadové studie. Takže se vlastně teď může oprávněně divit, kam to zelenání unie vede, když na to žádná dopadová studie neupozornila…
Jestli však chce mít premiér v příštích volbách nějakou šanci, musí pořádně šlápnout na plyn svého prozření. Jeho čtvrteční účast na schůzce 11 členských států o nelegálních migrantech (zde) by mohla být první vlaštovkou. Pokud ji tedy bude rychle následovat schůzka států, které mají výhrady vůči Green Dealu, jež bude mít konkrétní výsledky. Ale i pak bude k výsledku velmi daleko, protože překonat barikády bruselského aparátu trvá velmi dlouho. A energetika a s ní i ekonomika mají času opravdu velmi málo.