Doba čtení:1 m, 55 s
O senátorské novele, podle níž by kraje měly nově na úkor příjmů státního rozpočtu dostávat zhruba třetinu výnosů z těžby nerostů, rozhodne horní komora asi až v lednu. Odklad projednávání schválil senátní hospodářský výbor na návrh svého předsedy Vladislava Vilímce (ODS). Zdůvodnil to tím, že přerozdělení výnosů má nastat až od roku 2023 a že je seriózní mít k němu stanovisko ministerstva financí pod novým vedením.
Výbor o odkladu rozhodl navzdory námitkám lidoveckého senátora Petra Šilara, podle něhož se negativní stanovisko ministerstva financí nezmění. Státní rozpočet by totiž novelou přišel o příjmy ve výši několika stovek milionů korun.
Drahé energie ovlivní rozpočty milionů lidí
V případě povrchové těžby hnědého uhlí nyní získávají dotčené obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle novely senátorů v čele s Miroslavem Balatkou (STAN) by měl stát dostávat 30 procent a 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Podobně za těžbu kamene nebo písku by pak kraje podle novely měly dostávat 32 procent poplatku a stát 30 procent, přičemž těžbou dotčeným obcím by stejně jako dosud zůstalo 38 procent. Stát a obce by pak nadále mezi sebe v poměru 75:25 dělily pouze poplatky za hlubinnou těžbu uhlí, radioaktivních nerostů, ropy a zemního plynu.
Podíl státu by měl být podle novely rozdělen výhradně mezi ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu. Některým kritikům vadilo, že novela neřeší účelové využití výnosu v případě krajů. Za podíl na poplatku by podle autorů novely mohly kraje hradit projekty na svůj rozvoj nebo opravy poničených komunikací.
Lidé rekordně měnili dodavatele energií
„Změna zákona by přinesla spravedlivější rozdělení úhrad a pomohla i ostatním obcím v regionech, kterých se těžba nerostů týká,“ uvedli předkladatelé. Poukázali například na to, že těžká vozidla, která nerosty odvážejí, poškozují komunikace a ruší hlukem. Prach z ložisek se šíří vzduchem a zatěžuje zdraví občanů i ve vzdálenějším okolí. Například Karlovarský kraj by podle navrhovatelů získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů korun ročně, Ústecký kraj přibližně 180 milionů Kč ročně.