Přetlačí vláda Lafferovu křivku i odborníky?

Podle tzv. Lafferovy křivky mají příliš vysoké daně negativní dopad na ekonomický růst, protože oslabují motivaci lidí k pracovním výkonům, zvětšují daňové úniky a vyvolávají únik kapitálu.

Premiér Fiala v reakci na ohlášený přesun společnosti EP Commodities z Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského do zahraničí nečeká obdobný krok dalších firem. Odborníci ale varují, že daň z mimořádných zisků je příliš vysoká, a zafunguje tzv. Lafferova křivka.

„V dané situaci je windfall tax opravdu tím nejméně špatným řešením ze všech řešení. Měla však být udělána tak, aby se sazba daně nacházela v druhé půlce Lafferovy křivky a stát z ní skutečně něco vybral. V každém daňovém systému totiž existuje maximální sazba daně, kterou dává smysl vybírat, aby se dosáhlo maxima daňového výnosu. Po jejím překročení se totiž stane to, co se děje dnes u nás. Podnikatelé začnou daňově optimalizovat a daňový výnos státu klesá,“ napsala na Twitteru například prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.

Většina ekonomů i expertů se shoduje, že vláda z daně rozhodně nezíská tolik, kolik si předsevzala. „Myšlenka mi původně dávala velký smysl, ale obávám se, že zisky z daně budou výrazně nižší, než stát očekává. Například u bank je otázka, jestli vůbec nějaké mimořádné zisky mít budou. Nové hypotéky, tedy velký zdroj příjmů, jsou teď na minimech. Plus je tu optimalizace všech firem. Kdyby se to týkalo letošního roku, situace by byla jiná,“ řekl Hospodářským novinám člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Havránek.

Analytici pochybují, zda windfall vynese 85 mld. Kč

Odborníci vidí problém nejen v sazbě, která je tak vysoká, že bude postižené firmy motivovat k optimalizacím či dokonce přesunům do zahraničí jako v případě EP Commodities, ale také v tom, že je daň nastavena selektivně jen na poměrně úzkou skupinu firem. Kontroverze vyvolává například fakt, že dani unikne řada menších bank, nebo například zbrojařské firmy, jejichž zisky současná situace rovněž prudce zvyšuje.

„Doba je zlá, na nějakou dobu musíme navýšit korporátní daň. Ale pro všechny. Jaký je rozdíl mezi telekomunikační firmou a bankou?,“ ptal se v Otázkách Václava Moravce v ČT bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Podle ekonoma a bývalého člena Národní ekonomické rady vlády Miroslava Zámečníka se výše daně projeví hlavně na přístupu investorů. „Jednak je velmi vysoká a jednak je selektivní. Zaměřuje se na vybrané subjekty a diferencuje efektivní zdanění subjektů, to je docela závažná věc. To akcionáři snáší špatně,“ uvedl pro irozhlas.cz Zámečník.

Podle ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče vysoká daň vždy motivuje k tomu, aby se jí poplatníci vyhnuli.

Vláda však podle všeho věří, že názor odborníků i ekonomické teorie přetlačí. Zřejmě už brzká budoucnost ukáže, zda oprávněně.