Doba čtení:2 m, 50 s
Solární elektrárny se u nás loni podílely na celkové výrobě elektřiny pouhými třemi procenty. Na dotacích však získaly 29 miliard korun. Foto: pixabay.com

Majitelům solárních elektráren hrozí výrazné zpřísnění podmínek ze strany státu. Vláda v dubnu snížila solárům limit pro tzv. vnitřní výnosové procento (IRR) na hranici 6,3. Kdo se dostane na vyšší výnos, přijde o veřejnou podporu. Novela ale zřejmě narazí v Parlamentu.

Letos v dubnu vláda schválila novelu zákona o obnovitelných zdrojích. Navrhla v ní nové limity pro podporu „zelených elektráren“ a zároveň výrazně zpřísnila podmínky pro solární zdroje. Stanoví jim nejnižší možnou hranici výnosnosti, při jejímž překročení ztrácejí zdroje nárok na veřejnou podporu. Pokud norma projde Parlamentem a začne podle plánu platit od příštího roku, přijdou solární elektrárny v Česku o podstatnou část podpory, kterou mají pobírat většinou ještě deset let, napsal server SeznamZprávy.cz.

Čtěte také:
Paukner: Větrníky ani soláry nás nezachrání
Gates: Vítr a „solár“ nebudou nikdy spolehlivé

„Fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice,“ zdůvodnil vládní návrh už dříve ministr průmyslu Karel Havlíček. Podpora pro solární elektrárny u nás činí 29 miliard ročně, což je podle něj neúnosná částka.

Návrh vyvolal mezi solárníky zděšení. „Pokud Sněmovna IRR ve výši 6,3 potvrdí, nevejdeme se do podmínek pro podporu. Bez ní nejsme schopni splácet úvěry, které jsme si před deseti lety brali. Z řádově miliardové částky bychom zůstali dlužit asi polovinu,“ tvrdí spolumajitel jedné z větších solárních skupin, jež v oboru působí.

Zdá se, že zastání solárníci najdou u poslanců. Tvrdé zpřísnění pravidel pro soláry totiž nemá zastání ani u lidí z premiérova vlastního hnutí ANO, které stojí i za ministrem průmyslu Havlíčkem.

„Osobně s tím nesouhlasím,“ řekl poslanec Pavel Pustějovský (ANO), který bude ve Sněmovně zpravodajem zákona. „Vládní návrh nemá většinovou podporu ve Sněmovně a myslím, že v této podobě neprojde. Řešili jsme to jak s bankami, tak s řadou investorů, a nepovažujeme návrh za dobrý,“ dodal. Zákon by měli poslanci začít projednávat v září.

Zdroje z energetiky jednohlasně tvrdí, že vláda návrhem vyhověla politické objednávce z Hradu. „Po razantním zásahu proti solárním elektrárnám volá prezident, vláda mu takto vyšla vstříc,“ tvrdí dobře informovaný bankovní analytik.

Nešlo o žádnou politickou objednávku, ale prezident Zeman s naším řešením souhlasí. I když nevím, jestli zná všechny jeho detaily,“ řekl Seznamu Zprávám ministr průmyslu a dopravy Havlíček.

Problém znamená vládní návrh nejen pro solární investory, ale také pro banky. Do solárního byznysu před deseti lety mohutně investovala polovina velkých bankovních domů. Ty se teď obávají, že jim solární úvěry nebudou klienti po osekání podpory schopni splácet, banky je budou muset označit za rizikové a vytvářet k nim vysoké opravné položky.

Na solárním boomu nejvíce vydělali investoři, kteří do něj těsně před rokem 2010 naskočili zpravidla bez jakýchkoliv předchozích zkušeností z energetiky, jen na základě informací o tom, že politici solárům nechají vysokou podporu. Do solárních parků investovali často peníze dalších skrytých společníků. A elektrárny pak dokázali včas výhodně prodat – například státem kontrolovanému ČEZu, takže na ně nedopadla později zavedená solární daň a postupné zpřísňování podmínek.

Solární elektrárny se u nás loni podílely na celkové výrobě elektřiny pouhými třemi procenty, stejně jako biomasové nebo bioplynové elektrárny. Jde k nim ale mnohem větší díl dotace: loni získaly 29 miliard korun, provozovatelé zdrojů na biomasu inkasovali 3,3 miliardy korun a investoři do bioplynek 6,2 miliardy.