V dubnu loňského roku mělo dojít k ukončení dodávek ruského plynu do Německa. Cílem bylo „způsobit co největší ekonomické škody, vyvolat nepokoje a především zlomit německou podporu Ukrajině“. O plánu se však dozvěděli dva ruští manažeři firmy Gazprom Germania a informovali o něm německou vládu, která stihla přijmout opatření.
Oba ruští „whistlebloweři“ za svou odvahu dostali úřední ochranu a německé občanství. Rozzuření Rusové zareagovali 12. května, kdy Gazprom přerušil dodávky plynu své bývalé dceřiné společnosti. Odstřihl tím Německo od 20 procent celkových dodávek plynu. Později Rusové objem dodávek dále omezovali, až je v srpnu 2022 přerušili úplně. Stalo se tak v době vrcholu energetické krize, kdy cena plynu na německé burze EEX převýšila 300 eur/MWh a cena elektřiny atakovala 1000 eur/MWh, napsal server ekonomickydenik.cz.
Podle Síkely se do Česka začal vozit ruský plyn
Německá vláda ale již na začátku května 2022 vyčlenila v rozpočtu částku 2,94 miliardy eur (72 miliard korun) na částečné financování čtyř plovoucích terminálů. Krátce poté spolkový ministr hospodářství Robert Habeck prosadil zjednodušení povolovacích řízení včetně možnosti přeskočit posouzení dopadů na životní prostředí.
Zároveň německé energetické společnosti dokázaly kromě navýšení dodávek z Norska a využití LNG terminálů v Nizozemsku a Belgii velmi rychle odstartovat investice do pořízení terminálů pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) v domácích přístavech. První tři taková zařízení ve Wilhelmshavenu, Lubminu a Brunsbüttelu zahájila provoz na přelomu let 2022 a 2023. Od loňského září je Německo zcela nezávislé na dodávkách plynu z Ruska.