Koncem září 2024 dorazili na recepci sídla společnosti ČEZ v Duhové ulici v Praze pracovníci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k „urgentnímu jednání“. Po krátkém dohadování s osazenstvem recepce si vymohli přístup do prostor společnosti, kde strávili dva dny.
Podle Hospodářských novin prohledali kanceláře člena představenstva a „druhého muže ČEZ“ Pavla Cyraniho a také šéfa společnosti ČEZ Prodej Tomáše Kadlece. Zajímali se i o Cyraniho komunikaci s dalšími klíčovými muži energetické skupiny, jako je šéf společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák či ředitel strategie Dávid Hajmán. Zajistili přitom dokumenty společnosti sahající až čtyři roky zpět, celkem šlo o 31 záznamů. O razii antimonopolního úřadu informovaly tehdy HN jako první. Server Seznam Zprávy později uvedl, že inspektoři ve stejné věci zasahovali také v sídlech společností EPH a Veolia Energie s podezřením, že firmy měly vzájemně ladit své nabídky do aukcí na podporu pro takzvanou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). O moc více o stále probíhajícím šetření antimonopolního úřadu nebylo doposud známo.
Nyní se ovšem začíná vyjasňovat, co úřad k zásahu v trojici klíčových energetických společností vedlo a jaká podezření inspektoři měli. Vyplývá to především z rozhodnutí soudů, na které se dotčené firmy obrátily. Zásah ve svých sídlech totiž považovaly za nezákonný. Krajské soudy nicméně označily postup ÚOHS za legitimní a v případě ČEZ dospěl ke stejnému závěru nedávno už i Nejvyšší správní soud.
O co tedy v případu jde? Zjednodušeně o nic menšího než transformaci tuzemské energetiky. Její klíčovou součástí je i přeměna neekologických uhelných tepláren na moderní plynové zdroje, které vedle tepla vyrábí i elektřinu. Díky řiditelné výrobě pak mohou pokrývat poptávku po elektřině v době, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká. Podobně jako u solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů poskytuje stát na výrobu elektřiny z KVET od roku 2013 provozní dotaci. Z celkových zhruba 45 miliard korun, které na podporované zdroje každoročně jdou, připadlo na KVET v jednotlivých letech mezi 1,5 až 2,5 miliardy. Pro dotační schéma musí Česko získat souhlas Evropské komise. Poslední takzvanou notifikaci získal stát v květnu 2024. Týkala se 75miliardového balíku, který by si měli investoři do KVET rozdělit v průběhu následujících 15 let prostřednictvím bonusu k tržní ceně ke každé vyrobené megawatthodině.
Stát očekává, že se díky poslední dotační vlně podaří vybudovat zdroje o výkonu až 3080 megawattů, tedy 1,5násobek výkonu jaderné elektrárny Temelín. Výše podpory není předem pevně daná, zájemci o ni soutěží v aukcích, kde se přebíjejí co nejnižší cenou. Dotaci získají všichni zájemci až do vyčerpání výkonu vypsaného pro danou aukci. Ty proběhly celkem čtyři. Termín pro podání nabídek do poslední z nich skončil loni v prosinci. „Teď se soutěží poslední aukce na základě této notifikace, protože ta platila pouze do konce roku 2025,“ vysvětluje předseda rady oborového sdružení COGEN Czech Lukáš Dobeš.
Číst více
Výsledky poslední soutěže by tak mělo ministerstvo průmyslu zveřejnit každým dnem. Ještě než však na konci září 2024 vypršela lhůta pro podání nabídek do první soutěže o 75miliardovou podporu, jež byla prodloužena kvůli povodním o deset dní, přišel zásah ÚOHS. Ten vedle Duhové ulice proběhl také v sídle EPH v Pařížské ulici v Praze a na ulici 28. října v Ostravě, kde má kanceláře Veolia.
Podezření strážců trhu vycházelo z trojice anonymních podnětů, které na úřad dorazily v průběhu předchozího léta. Dva autoři a jedna autorka upozorňovali nejen na to, že energetické firmy své nabídky do chystané aukce koordinují tak, aby maximalizovaly vysoutěženou podporu a vešly se přitom do limitu soutěženého výkonu. Ještě před stanovením samotné podpory měly ČEZ, EPH a Veolia ovlivnit i samotné nastavení dotační podpory prostřednictvím lobbingu u ministerstva průmyslu. Do všeho tak měli být zapojení i úředníci z resortu. Podle podatele označujícího se za insidera měli zástupci společností spolu komunikovat prostřednictvím šifrovacích aplikací.
Pozoruhodná je zmínka o záměru vytlačit z aukcí konkurenční projekty. Konkrétně mělo být cílem „ze msty poškodit Chvaletice“. O co šlo, však není jasné. Ve městě na Pardubicku provozuje skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače stejnojmennou uhelnou elektrárnu. Ta v minulosti dodávala městu teplo, nedávno se však dohodla s ČEZ Energo na předání tepelného hospodářství. Dcera ČEZ pak loni ve Chvaleticích zprovoznila nové plynové kotle a dodávky tepla pro město od té doby zajišťuje ona. Podle zdrojů HN vše proběhlo ke spokojenosti obou stran. Samotná Sev.en neúspěšně usilovala v pozdější aukci pouze o dotaci pro nový plynový zdroj v Kladně. Současnou uhelnou teplárnu plánuje totiž kvůli nerentabilitě zavřít. Více však Tykačova skupina o dotace na KVET neměla zájem. Není tak zřejmé, proč by ji měly chtít ostatní společnosti z aukcí vytlačit a zda se poznámka o „Chvaleticích“ týkala opravdu Sev.en.
Trojice vyšetřovaná antimonopolním úřadem nicméně na rozdíl od Sev.en soutěže skutečně ovládla. Celkem z 91 projektů, které uspěly ve třech aukcích (čtvrtá se stále vyhodnocuje), připadá 45 na firmy ze skupiny ČEZ, osm na Veolii a čtyři pod některou z tepláren EPH. Vysoký počet úspěšných žádostí ČEZ pramení z toho, že se skupina o podporu ucházela s řadou malých zdrojů, kdežto EPH a Veolia přihlásily vesměs deseti- až stomegawattové projekty. Nejnižší nabídnutá cena, za kterou jsou firmy z vyšetřované trojice ochotny elektřinu z KVET vyrábět, činí 4080 korun za megawatthodinu. Nejvyšší naopak 4184,50 koruny. Rozpětí tedy není velké a především v první aukci se rozdíly mezi nabídkami jednotlivých projektů pohybovaly v řádu jednotek korun. Pro zajímavost, vůbec nejnižší nabídka v rámci všech aukcí od společnosti Czech Property Fund na 1,2megawattový zdroj v Račicích činila 3449 korun. Rozdíl oproti nabídkám ČEZ, Veolie a EPH je tedy víc než 500 korun. Na druhou stranu, nejedná se o částky, které firmy automaticky dostanou, ale o referenční aukční ceny. Od těch se odečítá tržní cena elektřiny a také výnosy z prodeje tepla. Výsledná dotace se tak může pohybovat v řádu nižších stovek korun. Z tohoto pohledu i poměrně malý rozdíl v nabídnuté sumě může být obhajitelný a nemusí poukazovat nutně na to, že by se uchazeči domlouvali.
Šetřené společnosti pochybení odmítají. „S ÚOHS plně spolupracujeme a jsme pevně přesvědčeni, že jsme se žádného protiprávního jednání nedopustili,“ reagoval mluvčí EPH Daniel Častvaj. Podobně se vyjádřila i mediální zástupkyně Veolie Petra Losertová: „Jsme přesvědčeni, že k žádnému porušení pravidel hospodářské soutěže ze strany naší společnosti nedošlo.“ A ve stejném smyslu reagoval i ČEZ. „Jsme přesvědčeni, že jsme jednoznačně prokázali svou neúčast na jakémkoli protisoutěžním jednání,“ uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Všechny energetické společnosti se také kvůli zásahu obrátily na soud. Zpochybňovaly především to, zda anonymní podnět je dostatečně silným důvodem, aby ospravedlňoval rozsáhlou razii. Naznačovaly také, že za podáním se může skrývat konkurence a že ve skutečnosti může jít o jedinou osobu. Ohradily se také vůči rozsahu zabavených dokumentů a tomu, jak dalece do minulosti zájem inspektorů sahal.
Soudy však daly ÚOHS za pravdu s tím, že i anonymní podnět, případně podnět od konkurence, může poukazovat na kartelovou dohodu a že úřad neměl jinou možnost, jak informace prošetřit. Zda pracovníci „antimonopoláku“ skutečně na něco přišli, není v tuto chvíli jasné. Úřad již dříve varoval, že zahájení samotného šetření nemusí vůbec znamenat, že k něčemu opravdu došlo a že nakonec přikročí k udělení pokuty. „Správní řízení v této věci stále probíhá,“ uvedl pak bez dalších podrobností mluvčí ÚOHS Martin Švanda.