Doba čtení:1 m, 48 s
Motýli nemají na pravidelně udržovaných zemědělských plochách šanci dokončit svůj životní cyklus a ani kvetoucí rostliny nestihnou uzrát a rozmnožit se a tím poskytnout motýlům vše, co pro život potřebují. Foto: wikipedia.org

Nově vznikající zemědělské rekultivace bývalého lomu Šverma rozkvetou pestrými květy. Tradiční udržované travnaté louky v těchto místech nahradí pastva pro motýly a jiný hmyz. Propojí tak se zemědělskými plochami přírodě ponechané části rekultivací, které jsou zejména na přechodu mezi lesem a loukou přirozeným motýlím rájem.

Lesnické rekultivace a plochy ponechané přirozené přírodní obnově jsou motýlů a blanokřídlých doslova plné. Tyto biotopy poskytují hmyzu ideální podmínky pro život. Jinak je to ale v případě obdělávané zemědělské krajiny a lokalit osídlených lidmi. Motýli nemají na pravidelně udržovaných zemědělských plochách šanci dokončit svůj životní cyklus a ani kvetoucí rostliny nestihnou uzrát a rozmnožit se a tím poskytnout motýlům vše, co pro život potřebují. Přírodě ponechané plochy mají v tomto případě nad zemědělskými zásadně navrch. Tento rozdíl se snaží odborníci rekultivátoři z těžebních společností skupiny Sev.en vyrovnat a i na obdělávaných plochách vytvořit prostředí vhodné pro život hmyzu.  „Motýli v poslední době mizí z osídlené krajiny. Proto se pro ně snažíme vytvářet při zakládání nových zemědělských rekultivací vhodné podmínky, které jim vyhovují a udrží je zde,“ říká vedoucí rekultivací Vršanské uhelné Stanislav Brož.

Přemnožená zvěř škodí sazenicím na rekultivacích

Při zakládání květinové louky je nutné dbát na pestrou skladbu rostlin, později je důležitý postup seče. „Louky se v současné době sečou většinou celé naráz. Některé druhy květin tak nemají čas se vysemenit a i dobře založenou louku časem nahradí pouze travní porost. Proto se musí květinová louka sekat postupně po částech. Jen tímto způsobem si květinová louka udrží dlouhodobě svůj charakter a dokáže poskytnout „pastvu“ hmyzu i motýlům, “ doplnil Stanislav Brož.

Kromě kvetoucí louky se na nově zakládané rekultivaci vysadí také sad ovocných stromů. „Sady ovocných stromů se v krajině kolem menších sídel, dříve vesnic, dnes obcí a měst, běžně vysazovaly. Na rekultivace chceme vrátit místní odrůdu hrušně koporečku, ale také například třešně, jabloně a další ovocné druhy,“ prozradil Stanislav Brož. Celkem bude sad čítat více než stovku stromů.