Ani loňský rok nepřinesl žádnou zásadní změnu v trendu rostoucího výskytu záporných či nulových cen elektřiny na krátkodobých trzích. Podobně jako v předchozích dvou letech výskyt záporných cen rostl, v závislosti na jednotlivých regionech Evropy rychleji či pomaleji.
V případě českého denního trhu s elektřinou nebyl loni nárůst podle oenergetice.cz tak silný jako v předchozím roce, nicméně v sousedním Německu i jiných zemích počet takových hodin rostl podobným tempem.
Záporné ceny elektrické energie jsou v posledních letech stále častějším fenoménem v řadě zemí Evropy. Záporné či nulové ceny sice nejsou novinkou posledních dvou či tří let, v tomto období nicméně jejich výskyt začal raketově růst. Zatímco v období před energetickou krizí klesaly ceny elektřiny na denních trzích v Evropě do záporu řádově během desítek hodin ročně, v posledních letech se jedná již o stovky hodin.
Důvodem prudkého růstu období se zápornými cenami je především rostoucí instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích, zejména ve fotovoltaických elektrárnách. Přestože se z komerčního hlediska zdá být prodej elektřiny za záporné ceny neintuitivní, díky provozní podpoře nemusí část provozovatelů obnovitelných zdrojů napříč Evropou brát na tržní ceny ohled. Ačkoliv v České republice je provozní podpora pro nové zdroje již řadu let zastavena či velmi omezena, vzhledem k propojení jednotného trhu s elektřinou napříč Evropou se ceny elektřiny propadají do záporu i na místním trhu.
Některé země Evropy, například včetně sousedního Německa, se snaží tuto situaci řešit omezením vyplácení podpory během hodin, či nově čtvrthodin, během kterých ceny na denním trhu klesnou pod nulu. I v těchto případech nicméně mohou ceny elektřiny klesnout k nule, což má podobně negativní dopad na případný provoz zdrojů elektřiny čistě na tržní bázi. Od loňského podzimu došlo na evropském krátkodobém trhu k zásadní změně, kdy denní trh přešel na čtvrthodinový obchodní interval. Pro účely porovnání nicméně následující data a grafy počítají s hodinovými průměry.