Transportem razicího kombajnu AM50 na povrch se ve druhé polovině května uzavřela hlubinná těžba v bočních svazích lomu ČSA. Skupina Sev.en Energy ukončila hlubinné dobývání v této lokalitě s ohledem na aktuální ekonomickou situaci.

„Kombajn musel urazit zhruba dva a půl kilometru dlouhou trasu, než se dostal na denní světlo. Transport zabral dvě dvanáctihodinové směny, protože trasa nebyla přímá a postup nemohl být zcela plynulý,“ vysvětlil Pavel Lička, závodní dolu ČSA.

Čtěte také:
Rekultivaci pomůžou nová auta
Pozemky po těžbě uhlí využijí i Lesy ČR

Stroj nevyužívali hlubináři příliš dlouho, do provozu ho nasadili na jaře 2018. Jedná se o kombajn, který běžně slouží k hlubinné těžbě v ostatních revírech, na Mostecku se častěji využívaly stroje PK3R ruské výroby. „Jeho největší předností je větší výkon, dokáže z jednoho postavení vyrazit plochu o rozměrech dvaadvacet, s nástavcem až třicet metrů čtverečních. To je oproti ruským strojům dvojnásobek,“ doplnil Lička. Se svými téměř třiceti tunami je ovšem zhruba dvojnásobně těžší. Tomu byl přizpůsoben i jeho transport z lomu ČSA na montážní místo.

„Pokud bychom museli kombajn odstrojovat, zabralo by to dalších zhruba čtrnáct dní. Využili jsme možností úseku pomocné mechanizace a autodopravy Coal Services, které zajistily transportní vůz TV200. Má nosnost 200 tun, takže kombajn uvezl naprosto bez problémů,“ doplnil Lička.

Transportní vůz TV200 se na šachtě využívá od konce osmdesátých let, byl zkonstruován Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí a Krušnohorskými strojírnami Komořany především pro přepravu poháněcích stanic dálkové pásové dopravy. Pohybuje se rychlostí pouze 360 metrů za hodinu. Razicí kombajn tak doveze na montážní místo za tři dny. Jeho další osud zatím není jasný. Když se nenajde zájemce, který by ho chtěl dál využívat k těžbě, může skončit jako exponát v Podkrušnohorském technickém muzeu.