Doba čtení:3 m, 20 s
Česko teprve zpracovává studii dopadů Green Dealu na národní hospodářství. Ani potom však nebude jasné, kolik nás to bude stát. V rozhovoru pro iUHLI.cz to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Ani po zpracování dopadové studie ke Green Dealu EU na jednotlivé sektory českého hospodářství nebude mít česká vláda příliš přesnou představu o tom, jak tenhle ultrazelený plán zatíží budoucí státní rozpočty. Na první pohled to sice vypadá jako diletantství, ale ministryně financí Alena Schillerová vysvětluje, proč tomu tak není. Například výši příspěvků z rozpočtu EU totiž známe jen do roku 2027. Ministryně však nepochybuje o tom, že vnucenou přestavbu energetiky a změnu prakticky celého životního stylu zvládneme.
„Investice nutné k přechodu k uhlíkové neutralitě by následně měly být kompatibilní s dosahováním střednědobého rozpočtového cíle. To lze zajistit nahrazením některých jiných výdajů – například přesměrováním investic – nebo posílením příjmové strany rozpočtu,“ vysvětluje také ministryně. „Posílení příjmové strany rozpočtu“ znamená zvýšení daní, dodává redakce iUHLI.cz.
Čtěte také:
Hrdlička: Při náhradě uhlí plynem doporučuji spěchat pomalu
Šálek: Násilný přechod na plyn je nelogický
Má již ministerstvo financí představu, kolik si bude Česko muset v následujících letech půjčit peněz na to, aby mohlo uskutečnit svůj závazek být do roku 2050 uhlíkově neutrální (plán Green Deal)? Ptám se ohledem na rychlý nepříznivý vývoj státního dluhu.
Růst státního dluhu v současné době a prostředky na přechod k nízkouhlíkové ekonomice jsou dvě zcela odlišné věci. Aktuální vývoj státního dluhu je odrazem řešení současných problémů přímo či nepřímo souvisejících s epidemií, investic do budoucnosti a posilování zdrojů do školství a infrastruktury, o čemž předchozí vlády jen mluvily. Rovněž jsme navýšili prostředky na obranu, čímž se postupně snažíme naplnit závazek vůči spojencům v NATO. A mohla bych takto pokračovat.
Odhady nákladů na zvýšení investic se nyní pohybují okolo 150 miliard korun, nicméně ty se budou nepochybně v čase vyvíjet a dále zpřesňovat. Na tyto účely jde přes 40 procent celkové alokace Národního plánu obnovy, dále má Česká republika k dispozici okolo 40 miliard ve Fondu spravedlivé transformace, nehledě na prostředky z Modernizačního fondu. Je rovněž nutné pamatovat na to, že náklady budou rozprostřené v čase. Nicméně i tak půjde o velkou výzvu pro českou ekonomiku i veřejné finance. Já jsem ale přesvědčena, že ji zvládneme.
Dluhová brzda je již na dohled, ale investice do přeměny českého hospodářství kvůli uhlíkové neutralitě teprve začnou přicházet na řadu. Mohla by se republika dostat v příštích 29 letech do situace, že by kvůli plnění Green Dealu musela omezovat jiné státní výdaje?
Česká republika stojí před řadou výzev, které nepochybně ovlivní strukturu příjmové i výdajové strany veřejných financí. Je třeba si uvědomit, že máme kromě dluhové brzdy i pravidlo strukturální bilance, tedy postupně bychom se měli navracet ke střednědobému rozpočtovému cíli. Investice nutné k přechodu k uhlíkové neutralitě by následně měly být kompatibilní s dosahováním střednědobého rozpočtového cíle. To lze zajistit nahrazením některých jiných výdajů – například přesměrováním investic – nebo posílením příjmové strany rozpočtu. Konkrétní řešení však bude politickým rozhodnutím budoucích vlád a bude se odvíjet od socioekonomického kontextu nastávajících období.
Existuje již nějaká představa o tom, jak velkou zátěž bude plnění závazků Green Dealu představovat pro českou ekonomiku, nebo jaké dopady kromě růstu dluhu to bude mít pro státní rozpočet?
V současné době se zpracovává studie, která by se měla věnovat dopadům Green Dealu na jednotlivé sektory českého hospodářství. Je ale zapotřebí zdůraznit, že výdaje nepůjdou pouze za státním rozpočtem. Na klimatické tranzici se budou podílet i rozpočty krajů a obcí a zapojeny budou rovněž soukromé zdroje. V neposlední řadě lze očekávat, že značná část investic podporujících klimatickou tranzici se bude realizovat prostřednictvím evropských zdrojů. Finanční rámec EU a příděl pro ČR přitom máme nyní schválen pouze na nadcházející programové období 2021-2027. I proto lze jen obtížně predikovat dopady na státní rozpočet v dlouhodobějším horizontu.