Evropští politici schválili cíle energeticko-klimatické politiky 2030, jež určí dění v energetice a výrazně ovlivní konkurenceschopnost ekonomiky, zaměstnanost i míru blahobytu občanů. Jde zatím o politické prohlášení, tvrdá hra o konkrétní kontury teprve začíná. Teď se totiž budou psát direktivy, jak tyto cíle plnit.V Hospodářských novinách (HN) to napsal generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Připomněl, že to není to poprvé, co Evropa dává své energetice jednotný rámec. Energetická politika 2020 měla tři cíle: konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek a trvale udržitelný rozvoj, který se časem zaměřil na rozmisťování obnovitelných zdrojů jako preferované technologie. „Skvělá myšlenka selhala v praktické realizaci. Stanovené cíle nezůstaly v rovnováze, třetí z nich převálcoval dva zbývající. Proto je dnes pro všechny v EU konkurenceschopnost i bezpečnost dodávek problém. To se nesmí opakovat,“ míní šéf ČEZ.

„Od splnění cílů 2020 nás přitom dělí jen krůček, máme splněno víc než 80 %. Svým dílem přispěla i Česká republika,“ poznamenal Beneš. Jen ČEZ investičním programem razantně modernizoval uhelné elektrárny a snížil emise o 100 milionů tun ročně. Zvýšením výkonu jaderných elektráren o 530 MW vyrobí 4,2 TWh ročně zcela bez emisí, což nedokážou všechny fotovoltaické elektrárny dohromady. Žádná z těchto investic přitom nijak nezatížila spotřebitele ani daňové poplatníky.

Nově stanovené cíle jsou opět tři. Velké evropské energetické společnosti (včetně ČEZ) s tím ale nesouhlasí, byť musí toto rozhodnutí respektovat. „Jsme přesvědčeni, že potřebujeme jeden cíl a tím je snižování emisí CO2. Politika je však uměním kompromisu a my jsme v pozici, kdy se musíme podřídit,“ podotkl Beneš. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě znamená pro energetiku de facto 47 procent, což je nárůst o 800 TWh ve výrobě.

„Nejméně výhodným scénářem by pro Českou republiku byl ten, kdy by se výstavba OZE děla mimo naše území, a my bychom ji platili, peníze posílali do Bruselu a dotovali z nich solární panely ve Španělsku nebo větrníky v Německu. Nejvýhodnější by bylo, kdybychom si OZE postavili u nás za dotace z Bruselu, což není pravděpodobné,“ dodal šéf ČEZ.

Podle něj je důležité je, aby redukce emisních povolenek proběhla tržním způsobem a mechanismy na podporu OZE nezatížily velké spotřebitele, ani se nezvýšila závislost ČR na dovozu ropy a plynu. „Mechanismy na podporu OZE musí chránit české zákazníky. Na straně výroby mohu slíbit, že se ČEZ bude snažit o co největší účinnost, nahrazovat uhlí jádrem a logicky podporovat OZE. Na straně spotřeby chceme mimo jiné směřovat k částečné decentralizaci a výrobě blíže ke spotřebě,“ napsal v komentáři HN generální ředitel ČEZ Beneš.