Členské státy Evropské unie a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o změně dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Informovala o tom Rada EU.
Komise navrhla podle www.n1.cz upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Původně chtěla zastavit mechanismus, který povolenky při jejich nadbytku v rezervě definitivně ruší. Předběžná dohoda ale počítá se zachováním tohoto mechanismu a se zvýšením hranice pro zneplatňování ze 400 na 700 milionů povolenek.
Rezerva má tlumit výkyvy na trhu „Nová pravidla posílí schopnost rezervy tržní stability zasahovat na trhu prostřednictvím případného budoucího uvolňování povolenek, které má evropský průmysl chránit před extrémními cenovými výkyvy. Zároveň mají vysílat jasný signál trhu a zachovat pojistky proti nadměrnému přebytku povolenek,“ uvedla Rada EU. Předběžnou dohodu musí ještě formálně schválit Evropský parlament i členské státy EU. Rezerva tržní stability snižuje nabídku povolenek při jejich přebytku a naopak je uvolňuje při nedostatku, aby pomohla stabilizovat ceny. Evropská komise už dříve uvedla, že cílem změny je zvýšit stabilitu a předvídatelnost systému.
Změnu systému emisních povolenek žádá mimo jiné český premiér Andrej Babiš. Od roku 2023 byly z trhu staženy přes tři miliardy povolenek Podle členských států EU bylo od spuštění mechanismu zneplatňování v roce 2023 z trhu staženo více než tři miliardy emisních povolenek. Tím se podle jejich prohlášení obnovila rovnováha mezi nabídkou a poptávkou a řešil se historický přebytek povolenek v systému ETS. Návrh komise počítal s trvalým zastavením zneplatňování povolenek. Europarlament a Rada EU se ale dohodly na kompromisu: mechanismus zůstane zachován, hranice pro rušení se však zvýší ze současných 400 milionů na 700 milionů povolenek. Komise návrh zdůvodňovala obavami z budoucího nedostatku povolenek. Pokud by se všechny přebytečné povolenky nad hranicí 400 milionů dál rušily, mohlo by jich podle ní v budoucnu zbývat příliš málo, což by mohlo zvyšovat tlak na jejich cenu a náklady průmyslu. Nová dohoda má zároveň zachovat pojistku proti opačnému problému, tedy příliš velkému přebytku. V rezervě proto zůstane větší zásoba povolenek pro případ, že by jich později byl nedostatek.
Evropa potřebuje uhelné elektrárny. Jak dlouho potrvá jejich renesance?
Jednání o širší revizi ETS pokračují „Tato dohoda je prvním krokem k budování systému ETS pro příští desetiletí. Dokazuje, že ambiciózní klimatická politika a konkurenceschopnost průmyslu mohou a měly by jít stejným směrem,“ uvedl italský europoslanec Piefrancesco Maran z frakce socialistů a demokratů (S&D), který je zpravodajem návrhu. Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla Evropská komise v červenci také s celkovou revizí systému ETS 1. V ní mimo jiné navrhuje zachovat bezplatné přidělování povolenek i po roce 2030, ale více jej propojit s investicemi do dekarbonizace. Jednání o těchto návrzích v Evropském parlamentu teprve začala.
Systém ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí. Systém ETS 1 se týká energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být po ročním odkladu spuštěn v roce 2028 a má se vztahovat na silniční dopravu a vytápění budov. Agentura Reuters uvedla, že ETS není hlavní příčinou současného růstu cen energií v Evropě. Dohodnuté změny ale reagují na požadavky některých vlád, včetně Polska, Itálie a Česka, které chtějí dopad systému na ceny elektřiny zmírnit. Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi 11 procent účtu za elektřinu v Evropě. V jednotlivých zemích se podíl liší. V Polsku činí 24 procent, v Česku 20 procent a podobně vysoký je také v Itálii.