Šéf německé opozice chce zvážit konec jádra

Předseda CDU Friedrich Merz uvedl, že v současné situaci musí vláda zvážit všechny možnosti. To platí nejen o uhlí, které chce vláda opět více využívat, ale i o jaderných elektrárnách. Foto: wikipedia.org

Šéf německé opozice Friedrich Merz doporučuje zvážit prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren, které letos země plánuje definitivně odstavit. Merz, který je předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU) a šéfem poslanců konzervativní unie CDU/CSU, to řekl v rozhovoru se zahraničními novináři.

Kvůli energetickým problémům, kterým Německo vlivem vysoké závislosti na ruském plynu čelí, by vláda podle Merze měla zvážit všechny možnosti. „Řekl jsem to i na Průmyslovém dni Svazu Německého průmyslu, že bychom neměli nechat bez povšimnutí žádnou možnost,“ uvedl Merz. To platí nejen o uhlí, které chce vláda opět více využívat, ale i o jaderných elektrárnách.

V Německu jsou v provozu poslední tři jaderné elektrárny, které budou ke konci letošního roku odpojeny. Tímto krokem chce země skoncovat s jadernou energetikou, kterou nepovažuje po havárii v japonské Fukušimě za bezpečnou.

Německo využije jako náhradu plynu i uhlí

Experti jednomyslně říkají, že pokud bude vůle, mohou tyto tři elektrárny dále běžet,“ řekl Merz, podle kterého je hlavní překážkou především technický problém s nedostatkem štěpného materiálu. To je podle šéfa opozice řešitelné, stejně jako případná změna zákona, aby další fungování jaderných elektráren bylo v souladu s právem. „Tyto tři jaderné elektrárny zásobují elektřinou deset milionů domácností. To není málo a v této situaci se nelze zříci žádné možnosti,“ uvedl.

Otevřít téma jaderné energetiky chce také Christian Lindner, který vede liberální svobodné demokraty (FDP). Ti spolu se Zelenými tvoří vládní koalici vedenou sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem. Zelení a SPD jádro nepovažují za cestu, kterou by Německo mělo jít. Ministr hospodářství ze Zelené Robert Habeck sice krátce po ruské invazi řekl, že je třeba opět zvážit osud nukleárních elektráren, později ale jeho ministerstvo konstatovalo, že náklady a rizika by převážily nad omezenými přínosy.

Habeck ale počítá s tím, že kvůli úsporám zemního plynu bude nezbytné spalovat více uhlí. Vládní strany zároveň chtějí dodržet termín, kdy by v ideálním případě mohlo Německo přestat spalovat uhlí pro výrobu energie do roku 2030. Dosavadní plány přitom vycházely z roku 2038. Podle Merze se je třeba připravit na to, že kvůli energetické bezpečnosti se odklon od uhlí zpomalí.