Doba čtení:4 m, 38 s
Podklady z Evropské komise ke Green Deal jsou jen obecné, bez potřebné kvantifikace, uvedl v rozhovoru senátor Zdeněk Nytra (ODS). Některé cesty ke splnění bezemisních cílů navíc podle něj popírají nejen ekonomické, ale i fyzikální zákony.
„Mějme smělé, ale reálné cíle, a směřujme k nim metodou postupných, konkrétních a ekonomicky reálných kroků,“ vyzývá senátor Zdeněk Nytra. Kdo si „ukousne“ příliš velké sousto, zkrachuje, varuje před současnou podobou Zeleného údělu. Evropská komise sama přiznává – ve svých zcela nekonkrétních plánech – že budou ohrožena nejen pracovní místa, ale i celá odvětví ekonomiky. Kromě nezaměstnanosti komise připouští i růst cen a snížení životní úrovně. Což už by dohromady mohlo takovým velkým soustem být…
Čtěte také:
Česko páchá energetickou sebevraždu
Novela horního zákona vyvolala bouři
Senátorský klub ODS chce „výrazné přehodnocení stávající podoby“ cílů a závazků vyplývajících z Green Deal, smlouvy, kterou prosazuje Evropská komise a většina poslanců Evropského parlamentu. Argumentujete změnou podmínek, ke které v poslední době došlo. Co se změnilo?
Změnily se hlavně ekonomické podmínky. V nejbližší budoucnosti budeme muset mohutně investovat, abychom znovu nastartovali ekonomiku. Jistě, tyto investice lze zároveň využít pro zlepšení životního prostředí, a budou tak dvojnásob prospěšné. Problém je ale právě v té logice – investujme do ekonomiky, protože pouze výkonná ekonomika vyprodukuje dostatek finančních prostředků pro kvalitní ochranu životního prostředí.
Nebýt koronavirová krize, tak by EU na Green deal a bezuhlíkový život do roku 2050 prostředky měla?
Těžko soudit. Zatím ty prostředky nikdo ani přibližně nevyčíslil. A to je další problém Green Deal – stanovujeme si cíle bez ohledu na to, co to bude stát, kolik obyvatel to citelně zasáhne, jak to ovlivní životy nás všech. Navíc některé cíle, či spíše cesty k nim popírají nejen ekonomické, ale i fyzikální zákony.
Upozorňujete na to, že v materiálech z Bruselu chybí konkrétní analýzy a propočty. Europoslanec Alexandr Vondra v rozhovoru pro náš portál upozorňoval na to, že EP nedostal žádné studie proveditelnosti, ani studie dopadů (zde). Co všechno vám v podkladech z Evropské komise chybí, respektive co byste očekával, že v nich bude?
V těch dokumentech jsou obecné zmínky o ohrožení pracovních míst, ohrožení celých odvětví ekonomiky, růstu cen, nezaměstnanosti, snížení životní úrovně – ovšem bez kvantifikace a zcela nekonkrétně. Uvažované finanční prostředky ve Fondu pro spravedlivou transformaci – JTF – jsou zcela nedostatečné, a navíc by měly částečně pocházet i z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu, což je pro nás nepřijatelné.
Existuje nějaká oficiální představa o celkových nákladech na zamýšlené dosažení cíle bezuhlíkové Unie?
Jsem přesvědčen, že ne. Minimálně představa postavená na reálných základech.
Co všechno by dosažení tohoto cíle ovlivnilo v životě běžného člověka?
Ani to, bohužel, zatím zcela jasné není. Vedle těch globálních věcí, jako je omezení těžby uhlí a jeho používání, je tady spíše více otázek než odpovědí. Předpokládá se zvýšení ceny automobilů a nákladů na dopravu obecně. Totéž platí pro výstavbu a nákladů na bydlení. Když si to spojíme s případnou zvýšenou nezaměstnaností, může to znamenat nezanedbatelné snížení životní úrovně velké části obyvatelstva. Nejsem přesvědčen, že na to jsme obecně připraveni.
Uvedl jste, že si troufáte tvrdit, že by obecně došlo k ohrožení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky jako takové. Kvůli čemu?
Logicky, pokud budou opatření přijímána pouze na úrovni EU a „zbytek světa“ si pojede postaru, tak jak budou moci naše podniky konkurovat? Ekologická výroba bývá až na výjimky dražší. Ano, pojďme se dohodnout, ale na celosvětové úrovni. Stejné podmínky pro výrobu musí platit nejen v rámci EU, ale i na východě, v Číně, Kazachstánu, Rusku a západě od nás, v USA i Jižní Americe. Anebo tomu přizpůsobme obchodní podmínky – myšleno nejen cla, ale obchod obecně. Prvoplánově je jednoduché přestat těžit uhlí, přestat vyrábět ocel a vše dovážet. Pomůže to ale ekosystému Země jako celku? Zcela určitě ne.
Život Evropanů by dosažení cílů Green Dealu změnilo podstatně, možná od základu. Náklady, dopady a nevyhnutelný růst zadlužení nikdo nezná. Mají vůbec vlády a poslanci v europarlamentu i národních parlamentech mandát zavázat lidi k něčemu tak obrovskému a zároveň neodhadnutému?
My opravdu musíme nejprve znát tu cenu, až pak můžeme debatovat o tom, jestli je reálné ji zaplatit.
V zemích sdružených v EU má podle ekonomických analytiků Green Deal přinést podstatný růst cen a současně pokles konkurenceschopnosti. Za to světu ubyde necelých 10 procent emisí CO2. Může evropský příklad, ale také realita života na bezuhlíkovém kontinentě přivést Čínu, USA, Indii, Rusko, Írán, Saúdskou Arábii a další velké emitenty CO2 k tomu, aby země EU následovaly?
Bohužel dnes a denně vidíme nespočet příkladů, že ne.
Řekl jste: „Nejsem si jistý, zda bychom měli Zelenou dohodu odmítnout jako takovou, ale minimálně je potřeba podobu dohody výrazně přehodnotit, včetně navazujícího investičního plánu pro udržitelnou Evropu“. Co a jak by se mělo přehodnotit?
Já obecně rozumím principu – „Když si naplánuji postavit psí boudu, nic většího než psí boudu nepostavím“. Taky ale platí, že když naprosto neodhadnu své možnosti, tak s největší pravděpodobností zkrachuji. Takže ano, mějme smělé, ale reálné cíle, a směřujme k nim metodou postupných, konkrétních a ekonomicky reálných kroků. Asi nikdo rozumný si nedovolí zpochybňovat to, že životní prostředí musíme chránit. A vždy bude existovat situace, že jsme pro životní prostředí mohli udělat více. Ale – máme konkrétní představu, jak v podmínkách České republiky budeme produkovat elektrickou energii pouze z obnovitelných zdrojů? Víme, jak zajistíme ekologicky neutrální centrální zásobování teplem pro více než tři miliony našich obyvatel? Osobně nezpochybňuji elektromobilitu v rámci větších měst, ale o totálním přechodu na ni nejsem vůbec přesvědčen. A tak bych mohl pokračovat.