Senátoři znovu navrhli část poplatků z těžby krajům

Podle tvůrců novely v čele se sokolovským senátorem Miroslavem Balatkou (STAN) by měl stát dostávat jen 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Foto Martin Vlček Kancelář Senátu

Senátoři znovu navrhli, aby kraje dostávaly zhruba třetinu výnosu úhrady z vydobytých nerostů, který je nyní rozdělen mezi obce a stát. Současná Sněmovna totožnou senátní úpravu letos v únoru odmítla. O novém návrhu bude rozhodovat dolní komora parlamentu až v povolebním složení.

V případě povrchové těžby hnědého uhlí nyní získávají dotčené obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle tvůrců novely v čele se sokolovským senátorem Miroslavem Balatkou (STAN) by měl stát dostávat jen 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Míra poplatku pro obce by se nezměnila.

Čtěte také:
Mrtvé dřevo má stejné emise jako fosilní paliva
Cenu emisních povolenek šroubují spekulanti

Podobně za těžbu kamene nebo písku by pak kraje podle novely měly dostávat 32 procent poplatku a stát 30 procent, přičemž těžbou dotčeným obcím by stejně jako dosud zůstalo 38 procent. Stát a obce by pak nadále mezi sebe v poměru 75:25 dělily pouze poplatky za hlubinnou těžbu uhlí, radioaktivních nerostů, ropy a zemního plynu.

Za podíl na poplatku by podle autorů novely mohly kraje hradit projekty na svůj rozvoj nebo opravy poničených komunikací. „Změna zákona by přinesla spravedlivější rozdělení úhrad a pomohla i ostatním obcím v regionech, kterých se těžba nerostů týká,“ uvedli senátoři ve zdůvodnění předlohy.

Například Karlovarský kraj by podle navrhovatelů získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů korun ročně, Ústecký kraj potom přibližně 180 milionů Kč ročně. Původní návrh odmítli jak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), tak ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kritikům vadilo mimo jiné to, že kraje by neměly využití výnosu z poplatků účelově stanoveno.