Těžařská společnost Severní energetická očekává navzdory nejistotě stabilní rok. Firma odhaduje, že v letošním roce udrží těžbu na stejné úrovni jako loni pouze s drobným navýšením přibližně o 200.000 tun. V roce 2013 vytěžila zhruba tři miliony tun hnědého uhlí. Serveru iUHLI.cz to sdělil generální ředitel firmy Petr Kolman.

Společnost těží uhlí v lomu ČSA, další těžba v lokalitě je ale omezena usnesením vlády o těžebních limitech z roku 1991. Za těmito limity se dále nachází 750 milionů tun hnědého uhlí s nejvyšší výhřevností v ČR. Lom ČSA disponuje vysoce výhřevným uhlím, které je technologicky vhodnější do tepláren. Na dodávkách dálkového tepla z hnědého uhlí závisí zhruba milion českých domácností. Severní energetická má zpracovaný odhad pro případ, že by se rozhodlo o prolomení těžebních limitů v této lokalitě. Náklady ještě před samotnou těžbou by vyšly na zhruba 20 miliard korun.

České energetice však podle Kolmana chybí jasná rozhodnutí a dlouhodobě platná koncepce i legislativa. Energetici plánují na desítky let dopředu, a tyto plány nelze měnit z roku na rok, podle toho, jak se zrovna hodí politikům. „Nejistota a macešský přístup k domácím zdrojům už několik let škodí rozvoji české energetiky a do budoucna ohrožují naši soběstačnost a bezpečnost,“ poznamenal.

„V současném světě, kdy většina energetických surovin pochází z politicky velmi nestabilních oblastí, je třeba počítat zejména s tím, co máme a jsme schopni si vyrobit doma. Česká republika nemá moře, slunce tu svítí málo a vítr moc nefouká. Ale máme vlastní hodnotnou energetickou surovinu, která je schopná pokrýt skoro celou naši spotřebu energie,“ míní Kolman. A to všechno – s využitím moderních technologií – s vysokou účinností a velmi malým dopadem na životní prostředí.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nyní připravuje mimo jiné také novelu horního zákona, která zdvojnásobuje tzv. úhradu z vytěženého nerostu u hnědého uhlí. Dnes se tyto výnosy rozdělují v poměru 75 procent obce a 25 procent stát. To se má však změnit, a to v poměru jedna třetina pro obce a dvě třetiny pro stát.

Podle Petra Kolmana je jedna věc výše poplatků z vydobytého nerostu, daleko důležitější však je jejich rozdělení. Z aktuálního návrhu vlády vyplývá, že i když dojde ke zvýšení poplatků, region z nově vybrané částky nic mít nebude, naopak. „Nerozumíme postoji některých komunálních politiků, kteří tuto novelu podpořili. Vybrané peníze totiž zmizí kdesi v rozpočtech neprůhledných úřadů a zdejším obyvatelům to nijak nepomůže,“upozornil Kolman a dodal, že v případě navýšení poplatků z těžby bude firma bohužel nucena snížit přímou podporu regionu nebo ji dokonce úplně zastavit. Místní obce, města i různé spolky či organizace přitom od firmy jen letos získaly 15 milionů korun.

Rekultivace budou naopak pokračovat i v příštím roce podle přesně stanoveného plánu. Kolman očekává, že letošní náklady na sanace a rekultivace dosáhnou 45 milionů korun z firemní rezervy, dalších 65 milionů korun půjde ze státních prostředků. Těmi se financují rekultivace po důlní činnosti z dob státního podniku.

Severní energetická, původně Litvínovská uhelná, se v loňském roce vyčlenila ze skupiny Czech Coal, od společnosti ČEZ a.s. převzala Elektrárnu Chvaletice a stala se novým samostatným subjektem na energetickém trhu. Pro těžební společnost aktuálně pracuje 950 zaměstnanců. Dalších téměř šest stovek lidí skupina zaměstnává v Elektrárně Chvaletice a na dole Centrum, několik desítek lidí pak v ostatních dceřiných firmách.