Sibiřská uhelná města přicházejí o obyvatele

Situaci v Kemerovu a dalších sibiřských regionech ovlivnil stav uhelného průmyslu, jenž za dob SSSR vzkvétal, ale nyní je zátěží. Foto: wikipedia.org

Uhelná města na Sibiři přichází závratnou rychlostí o obyvatele. Za populačním poklesem stojí kromě pandemie koronaviru také skutečnost, že zdejší uhelný průmysl už má to nejlepší za sebou.

Počet obyvatel v regionu za poslední desetiletí klesl o sto tisíc na přibližně 2,6 milionu. Experti předpovídají, že Rusko čeká největší populační pokles od roku 2006. Pandemie covidu-19, kterému v Rusku podlehlo už 36 tisíc lidí, a pokles migrace kvůli uzavření hranic situaci ještě zhoršilo, napsal server idnes.cz.

Čtěte také:
Ruský magnát kupuje obří zásoby uhlí
Česko téměř veškerý plyn dováží z Ruska

Situaci v Kemerovu a dalších sibiřských regionech ovlivnil stav uhelného průmyslu, jenž za dob SSSR vzkvétal, ale nyní je zátěží. Když zasáhla pandemie, těžební průmysl už měl dávno potíže. Zhoršující se ekonomika potlačila poptávku po uhlí a vedla k propouštění horníků, kteří za práci dostávají měsíčně kolem třicet tisíc rublů (devíti tisíc korun). Ti, kteří si práci udrželi, tvrdí, že mzda přišla až s tříměsíčním zpožděním.

V takové situaci chce mít více dětí málokdo. Mladí lidé se navíc stěhují do větších sibiřských měst nebo na západ země, což je další rána pro místní porodnost. „Kdybychom měli peníze na zajištění svých dětí, měli bychom jich více,“ uvedla Maria Ivanková, která se stěhuje za manželem do Novosibirsku, kde získal práci v dole.

Ruského prezidenta Vladimira Putina zmenšující se Rusko „děsí“, nárůst porodnosti se proto stal jednou z jeho priorit. Změnit to chce už do roku 2024.