Jádro by podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) mohlo do budoucna tvořit až 60 procent energetického mixu ČR, v současné době je to 38 procent. Podmínkou je výstavba nových bloků jaderných elektráren, mohou být až čtyři. Jádro pak mají doplňovat hlavně obnovitelné zdroje, dočasně pak elektrárny spalující plyn. Ministr to řekl v pořadu televize Nova Za pět minut 12.
Za základní zdroje energie do budoucna považuje Síkela obnovitelné zdroje, protože jsou nejlevnější, a jádro jako stabilní bezuhlíkový zdroj. „Klíčovým médiem, které nás k tomuto budoucímu mixu převeze, bude plyn,“ dodal s tím, že jeho ceny v současné době už výrazně klesly. Kromě zemního plynu, který je fosilním palivem, mohou podle něj k výrobě energie do budoucna sloužit i plyny „zelené“, jako je vodík, bioplyn nebo zachytávaný oxid uhličitý (CO2).
Podmínkou navýšení podílu jádra na energetickém mixu je výstavba nových bloků současných jaderných elektráren, kterou stát a ČEZ plánují. Podle Síkely se uvažuje až o čtyřech. „Je výhodnější vždycky postavit dva reaktory v jedné lokalitě. Náklady se rozmělní na dvě jednotky, je to velká úspora,“ řekl ministr. Základem investice je podle něj návratná státní pomoc, kterou bude dceřiná firma ČEZ splácet 30 let a úvěr nebude po dobu výstavby bloků úročený.
Společnost ČEZ obdržela na konci dubna od francouzské firmy EDF a korejské KHNP nabídky na stavbu až čtyř reaktorů. Vláda v létě vybere vítěze a zároveň by měla rozhodnout o počtu bloků, které by se měly v budoucnu v ČR stavět. Se spuštěním prvního z nich nyní stát počítá v Dukovanech v roce 2036.
Jádro diskuze o jádru má chybné základy
Síkela nechce dotovat uhelné zdroje
Síkela zopakoval, že s odklonem od spalování uhlí pro výrobu elektřiny vláda počítá do roku 2033. „Nebudeme nikoho nutit, aby od něj odešel rychleji, ale nebudeme ho dotovat,“ řekl. Uhelné elektrárny v současné době negenerují dostatečný zisk kvůli vyšším cenám emisních povolenek a nízkým cenám elektřiny na trhu.
„Rozdíl mezi cenou povolenky a cenou elektřiny nestačí ‚uhelkám‘ na pokrytí nákladů a dosažení očekávaného zisku. Naším úkolem není dotovat neperspektivní zdroje do budoucna,“ dodal ministr.
Podle Energetického regulačního úřadu se v ČR loni spotřebovalo 57,8 terawatthodiny (TWh) elektrické energie, za posledních pět let spotřeba klesla asi o sedm procent. Podle dat Eurostatu, která byla v pořadu prezentována, má její ceny ČR v současné době nejvyšší při přepočtu na kupní sílu. „Na některé věci jsme se nepřipravovali, některé věci jsme zanedbali,“ popsal Síkela hlavní důvod takové situace.
Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Zajíčka jsou vysoké ceny energie spolu s nedostatkem a vysokými náklady na pracovní sílu a státními regulacemi a administrativou třemi hlavními problémy, se kterými se potýkají české firmy.