Otázka plynu se kvůli ruské agresi stala hlavním tématem v rámci všech diskuzí na úrovni EU. Ukazuje se, že je možné prodloužení stávajících uhelných zdrojů. A až později by došlo k transformaci na alternativní zdroje, tedy bez původně zamýšleného plynového mezičlánku. V rozhovoru pro SZ Byznys to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
„Myslím, že se i názory celé EU budou na některé věci v průběhu času měnit. A připomínám, že i německý ministr pro ekonomiku a klima Robert Habeck připustil, že pokud se má urychlit nezávislost Německa na ruském plynu, tak si umí představit, že Německo bude déle pálit uhlí. Dokonce připustil i to, že Němci mohou déle provozovat některé jaderné elektrárny,“ uvedl Síkela, podle nějž v energetice nemá smysl hledat českou cestu, země se i nadále bude spoléhat na evropská řešení.
Vláda chce energetickou krizi řešit rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů, úsporami a stavbou nových jaderných bloků. Dokud však nebudou nové zdroje k dispozici, bude v Česku i nadále zajišťovat spolehlivé dodávky elektřiny i tepla s největší pravděpodobností uhlí.
Případné problémy s výjimkami budeme řešit
Problémem může být, že velké české uhelné zdroje mají výjimky z emisních limitů. Minulý týden padl možná přelomový soudní verdikt, který zakazuje elektrárně Chvaletice už za dva roky tuto výjimku čerpat. Podobné rozsudky mohou následovat u dalších elektráren. Panují obavy, zda to nepovede k zavírání zdrojů, za něž nemáme rychlou náhradu.
Ministr Síkela však tyto obavy rozptyluje. „Já zatím nemám nastudované detaily, ten rozsudek je čerstvý. Za sebe můžu říct, že pokud se objeví zásadní komplikace, tak budeme muset pracovat i na tom, jak ji vyřešit nebo obejít. Ta situace je nová. My pracujeme ve velmi strukturovaném a akčním módu, ale to samozřejmě neznamená, že v některých aspektech nebudeme i v reaktivním módu. Když vyvstane nějaký nový problém, tak ho budeme řešit v okamžiku, kdy vyvstane,“ zdůraznil.
Podle Síkely je nutné vyřešit rovněž situaci v teplárenství. To u nás stojí zatím hlavně na uhlí. Stát ale teplárnám loni přislíbil kompenzace nákladů za povolenky, pokud přejdou na plyn. Takový plán je dnes pasé.
„Centrální systémy s tepelnou energií zásobují okolo 1,6 milionu domácností a je pravda, že většina z nich teď používá uhlí. Ze strategického hlediska i z ohledu na životní prostředí jasně dává smysl tyhle systémy, pokud je to ekonomicky a technologicky možné, zachovat. Případně transformovat na jiný druh paliva. Možností je víc. Je to nejen plyn, ale také odpady, biomasa, částečně i tepelná čerpadla. Otázka plynu se kvůli ruské agresi stala hlavním tématem v rámci všech diskuzí na úrovni EU. Ukazuje se, že je možné prodloužení stávajících uhelných zdrojů. A až později by došlo k transformaci na alternativní zdroje, tedy bez původně zamýšleného plynového mezičlánku,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu.