Skončila likvidace jam na Dole 9. květen

Důl 9. květen je nečinný černouhelný důl, který leží ve Stonavě na pomezí s Horní Suchou. Foto: wikipedia.org Michal Klajban

Chybí jen oplocení okolo ohlubňového povalu s metanovým komínkem a trvalé označení takzvaným „pomníkem“ podle báňské vyhlášky. Tak to vypadá u jámy Su Sto I na šachtě 9. květen. Ukončení další etapy technické likvidace komentoval pro Měsíčník Horník provozní ředitel OKD David Hájek.

Co se dá říci k situaci na lokalitě?

Z hornického hlediska jsou zlikvidovány obě jámy. Původně výdušná Su Sto III byla hotova na jaře a v první polovině listopadu se betonoval ohlubňový poval na dřívější vtažné jámě Su Sto I. Samozřejmě v důlním poli, kde bylo postupně vyraženo 608 kilometrů chodeb, jsou důlní díla uzavřená hrázemi a svislá hlavní důlní díla jsou zasypaná. Kromě oplocení povalu jámy Su Sto I je třeba dodělat ceduli s obrácenými hornickými kladívky symbolizujícími konec šachty s údaji mimo jiné o vyhloubení, celkové hloubce a průměru, datu i způ-obu likvidace.

Čtěte také:
Převod OKD na Diamo posuzuje ÚOHS
Bílinské raky ohrožuje invazivní kolega

Jak na Důl 9. květen vzpomínáte?

Pro Důl 9. květen jsem několik let spolu s kolegy z přípravy výroby vymýšlel rozfárávky a figury porubů, pak když jsem působil jako hlavní inženýr a později závodní dolu na Darkově, byl 9. květen jako samostatný závod zrušen a přičleněn k Darkovu. Takže v době ukončení těžby jsem tento závod měl na starost. Od samého začátku byl důl koncipován jako moderní šachta s důrazem na elektrifikaci a mechanizaci. První kombajn KSV byl nasazen v roce 1963 a v roce 1969 byla v dole nasazena první mechanizovaná výztuž Alpine B 2-6. V této době se Důl 9. květen pyšnil stoprocentní mechanizací. Od padesátých let minulého století tady pracovaly tisíce lidí, kteří této šachtě věnovali kus svého života. Tato šachta každopádně ovlivnila i své okolí. Důl 9. Květen, to nebyla jen těžba a lidé, kteří za ní stáli ale i sídliště na Novém Světě, sídliště v Albrechticích, rekreační střediska, podpora vzpěračů, fotbalu, dechovky, mažoretek, družební vztahy s jinými podniky, kulturní akce a mnoho a mnoho dalších aktivit.

Přiblížíte i zajímavosti z provozu?

Dnes těžko představitelný je měsíční výkon přípravářského kolektivu Ďuriše ml., který v roce 1965 ručně vyrazil 326 metrů důlních chodeb, v roce 1969 – Ďuriš ml. – 506 metrů – ŠN + TP , v roce 1982 – Galo – 842 metrů – AM 50 a v roce 1983 – Valovič– 530 metrů – AM 50 Nejvyšší těžba v historii Dolu 9. květen byla docílena v roce 2003, kdy bylo vydobyto 2 090 750 tun uhlí. Z měsíčních těžeb zaslouží připomenutí: 1971 – Polkorab – 52 422 tun v porubu 24 305 s KSV 120 s výztuží ALPINE, 1997 – Piecuch – 69 732 tun v porubu 31 404 – KWB 3RDU, Pioma, 2006 – Tomczyk – 163 680 tun – porub 40 405, KGS 445, Fazos 17/37, a v roce 2009 – Witek – 197 152 tun – porub 40 203 POP. Kopalo se koksovatelné i energetické uhlí, přičemž první čtyři roky byl Důl 9. květen bez úpravny, pak tady postavili moderní prádlo, ale s postupem času, kdy se zřídilo ještě modernější na Dole Darkov, byla těžba realizovaná dolem po překopech právě na sousední darkovskou úpravnu. Za šestapadesát let těžby se tady nakopalo na třiasedmdesát milionů tun uhlí. Za odvedenou práci zdejším zaměstnancům proto alespoň zpětně děkuji.

Vidíte budoucnost tohoto areálu?

Podle mého má perspektivu! Například pro průmyslovou výrobu, jeho výhodou je také dobré dopravní spojení do okolních měst a obcí. Nadále se bude v areálu Dolu 9. květen degazovat z podzemí metan, bývalý dobývací prostor je v této souvislosti příznivě ovlivněn docela velkým množstvím vykopaných porubů, jsou tam miliony využitelných kubíků důlního plynu.