Doba čtení:1 m, 53 s
Energetická skupina ČEZ a odbory se dohodly na zvýšení mezd v části firem skupiny pro příští rok o 4,8 procenta. Oznámila to Jana Kašparová z mediálního zastoupení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Původně odbory navrhovaly zvýšení o osm procent a ČEZ o tři procenta.
Konečná dohoda vyjednávání na růstu mezd o 4,8 procenta se týká firem ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej, ČEZ Obnovitelné zdroje, ČEZ ICT Services a Telco Pro Services. Růst mezd byl dohodnut také ve firmě ČEZ ESCO, a to o tři procenta. Zmíněné společnosti mají podle údajů z účetních uzávěrek dohromady zhruba 6600 zaměstnanců. Celkem má skupina ČEZ asi 32 000 zaměstnanců.
Čtěte také:
ČEZ: Odejít z evropského trhu nemůžeme
Přinesly volby energetické prozření?
Zmíněný růst o 4,8 a tři procenta ve zmíněných firmách se týká tarifních i smluvních mezd. Platnost kolektivních smluv je nyní ve výše uvedených společnostech prodloužena do konce roku 2024 kromě společnosti ČEZ Distribuce, kde byla už na konci října dohodnuta platnost kolektivní smlouvy do konce roku 2025.
„Je to dobrý výsledek. Odpovídá realitě, která nyní v energetice je,“ řekl ČTK k dohodnutému růstu mezd místopředseda Odborového svazu ECHO Karel Klusák. Podle něj je dojednaný kompromis maximem toho, čeho bylo možno dosáhnout.
Průměrnou mzdu firma ČEZ dlouhodobě nesděluje. Týdeník Ekonom v roce 2019 napsal, že průměrná měsíční mzda v ČEZ bez členů managementu a vedení činí asi 69 000 korun, a je tak vyšší než u dalších energetických firem. Šéf odborů v Jaderné elektrárně Temelín Vladimír Hronek už dříve uvedl, že průměr u tarifních mezd v elektrárně je lehce nad 40 000 korun.
ČEZ je největší česká energetická firma a jejím majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku klesl meziročně o téměř sedm miliard na 6,7 miliardy korun. Tržby činily 156 miliard korun, což je přibližně stejně jako za stejné období loni. Snížení zisku ovlivnila klimatická politika EU a také doporučení Uhelné komise ČR ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2038.