Odklon od uhlí je v Německu těžařům a provozovatelům elektráren kompenzován vládním odškodněním ve výši čtyř miliard eur, další desítky miliard mají dostat postižené regiony. Začínají se ale ozývat i spotřebitelé, kterým razantně zdražuje elektřina.
V konečném důsledku tak celou Energiewende mají zaplatit němečtí občané zejména formou vyšších cen za energie. Cena energií bude v Německu růst i kvůli vyšší uhlíkové dani. To se ale nelíbí německému svazu spotřebitelů Verbraucherzentrale Bundesverband. Jeho šéf Klaus Müller tvrdí, že za energetickou transformaci – kromě odklonu od uhlí se jedná také o konec jádra – nemohou platit z velké části německé domácnosti, napsal Týdeník Hrot.
„Pokud s odstavením uhlí vzniknou dodatečné náklady, například vyšší ceny elektřiny, musí se finančně ulevit nejen průmyslu, ale i koncovým spotřebitelům,“ zdůraznil Müller.
Německo: Slepě vpřed, ke Stalingradu!
Z dlouhodobého hlediska vidí Müller ve vyšším podílu obnovitelných zdrojů příležitost k tomu, aby cena energií opět klesla, protože nebude nutné dovážet drahý zemní plyn a ropu. Obyvatelé Německa by měli být více motivováni budovat domácí fotovoltaické instalace a mít možnost prodávat přebytky do sítě za dobrou cenu. Nová vláda má odstranit přebytečnou byrokracii.
Uhlíková daň se bude postupně zvyšovat do roku 2025, kdy má tuna oxidu uhličitého stát 55 eur (1400 korun). To odpovídá 15,5 centu za litr benzinu (čtyři koruny) a 17,3 centu za litr topného oleje (4,40 koruny). Od Nového roku to bude zhruba polovina.
Zástupci ekologických organizací ale považují uhlíkovou daň stále za velmi nízkou, obávají se, že to nepovede k výraznější změně chování spotřebitelů. Nadace Bertelsmann Stiftung ale naopak varuje před vedlejšími efekty ve formě sociálního napětí, pokud budou ceny za emise skleníkových plynů růst rychle. Dojde totiž ke snížení kupní síly obyvatel, protože se zdraží veškeré spotřební zboží. A nejhůře na to doplatí nízkopříjmové domácnosti.