Krize na Blízkém východě vystřelila ceny plynu vzhůru. Řada zemí se tak začala vracet k uhlí. Například v Indii či Japonsku ruší omezení u uhelných elektráren, v řadě zemí zapínají už uzavřené elektrárny.
V Evropě podle echoprime.cz jako první zareagovala Itálie, která prodloužila provoz uhelných elektráren do roku 2038. V Česku pak skupina Sev.en uvažuje o návratu výroby elektřiny z uhlí, rozhodnutí by mělo padnout v nejbližších dnech. Zatímco ještě nedávno se zdálo, že ústup od uhlí je nevyhnutelný, současná situace ukazuje, že energetická transformace může narazit na tvrdou realitu geopolitiky. Informují o tom například Financial Times či Bloomberg.
Krize na Blízkém východě vystřelila ceny plynu vzhůru. Řada zemí se tak začala vracet k uhlí. Například v Indii či Japonsku ruší omezení u uhelných elektráren, v řadě zemí zapínají už uzavřené elektrárny. V Evropě jako první zareagovala Itálie, která prodloužila provoz uhelných elektráren do roku 2038. V Česku pak skupina Sev.en uvažuje o návratu výroby elektřiny z uhlí, rozhodnutí by mělo padnout v nejbližších dnech. Zatímco ještě nedávno se zdálo, že ústup od uhlí je nevyhnutelný, současná situace ukazuje, že energetická transformace může narazit na tvrdou realitu geopolitiky.
Nejvýraznější obrat je patrný v Asii, kde uhlí nikdy zcela nezmizelo z energetického mixu. V mnoha zemích regionu tvoří stále více než 40 procent výroby elektřiny a nynější vývoj jeho význam dále posiluje. Důvod je prostý: zatímco ceny plynu od začátku konfliktu prudce vzrostly, ceny uhlí rostou pomaleji, a pro řadu států se tak stává ekonomicky výhodnější alternativou. Jižní Korea dočasně uvolnila limity na provoz uhelných elektráren, aby snížila závislost na dovozu zkapalněného plynu. Japonsko, které patří mezi největší světové dovozce LNG, zase na rok zrušilo omezení pro starší uhelné bloky s cílem zajistit stabilní dodávky elektřiny. Podobná opatření přijímají i další státy. Thajsko znovu spustilo uhelné elektrárny a zároveň omezilo energetické dotace, Indonésie naopak ustoupila od plánů na snižování těžby a chce produkci zvýšit. V Číně, která je největším odběratelem plynu na světě, se očekává posílení domácí těžby uhlí, aby se snížila závislost na dovozu. Společným jmenovatelem těchto kroků je snaha zajistit energetickou bezpečnost v době, kdy jsou globální dodavatelské řetězce vystaveny mimořádnému tlaku. Uhlí má v tomto ohledu jednu zásadní výhodu: na rozdíl od plynu není závislé na strategických tranzitních trasách, jako je například Hormuzský průliv, který patří mezi klíčové body současného napětí.
Březen 2027 nemusí být konec uhlí pro Tykačovu skupinu Sev.en. Na vysoké ceny plynu reagují i energetické společnosti v Česku. Skupina Sev.en Pavla Tykače oznámila v minulých měsících odchod od uhlí kvůli vysokým ztrátám a uzavření elektráren Počerady, Chvaletice a teplárny Kladno k prosinci 2026 či nejpozději v březnu 2027. Nyní toto rozhodnutí znovu vyhodnocuje. U teplárny Kladno navíc došlo k dohodě. „Aktuálně probíhá rozhodovací proces v rámci celé skupiny a velmi bedlivě sledujeme současnou situaci a analyzujeme ceny, jak tedy cenu energie, tak povolenky, aby vlastně ten spread, ten rozdíl mezi cenami, byl pro nás dostačující na pokrytí výroby. Rozhodnutí, zda budeme vyrábět, padne v nejbližších dnech,“ uvedla mluvčí skupiny Eva Maříková.
Navýšení těžby uhlí pak oznámila nedávno Sokolovská uhelná, která zásobuje teplem Karlovy Vary, a to o půl milionu tuny více, než původně předpokládala. „Plán na rok 2026 byl zhruba 1,7 milionu tun, reálný předpoklad v tuto chvíli při prvních odhadech je nějakých 300 000 až 500 000 tun navíc,“ řekl ČT předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Plyn zdražil kvůli konfliktu na Blízkém východě, výroba jednoho gigajoulu tepla se zdražila zhruba o 300 korun. Jen pro vytápění karlovarské oblasti je potřeba přibližně 1200 gigajoulů.
Skupina ČEZ v současné době počítá s provozem uhelných elektráren do roku 2030. Produkce elektřiny z nich ale bude postupně klesat. Podnik zároveň pracuje na nastavení elektráren i lomů, aby fungovaly zejména v zimních měsících, kdy jsou zapotřebí. Naopak v létě budou odstaveny. Ceny plynu se v úterý pohybovaly na nizozemské TTF burze okolo 50 eur za megawatthodinu. Což je níže než vrchol 19. března, kdy přesahovaly 60 eur za megawatthodinu. Na začátku roku se ale pohybovaly kolem 25 eur za megawatthodinu a ještě před vypuknutí současného konfliktu s Íránem na konci února se pohybovaly pod 30 eury za megawatthodinu.