Doba čtení:4 m, 3 s
Vyhlášení tendru na stavbu nového jaderného bloku je podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala zatím největší chybou současné vlády. Zcela opačný názor vyznává mluvčí Think tanku realistická energetika a ekologie Milan Smutný, podle nějž se Dohnal nejen zásadně mýlí, ale také lobbuje za sobecké dílčí zájmy, jejich realizace by znamenala nejen rozval české energetické soustavy, ale také ohrožení stabilních dodávek elektřiny.
„Evropská energetika prochází největší změnou v historii a my v této době draze a hlasitě míříme na velmi vzdálený a rozmazaný terč,“ uvedl Dohnal, podle nějž by Česko místo stavby jaderného bloku mělo nyní řešit a podporovat úspory tepla i elektřiny, podporovat nové obnovitelné zdroje, podporovat efektivní řízení spotřeby a výroby elektřiny a oživit uhelné zdroje tepla a těžbu uhlí. Cena stavby navíc dosáhne 350 až 400 miliard korun, vládou uváděné částce 160 miliard korun už nikdo nevěří, napsal Dohnal ve vyjádření pro ČTK. Na neznámou cenu stavby přitom upozorňují i další odborníci.
Vláda by se tak podle Dohnala měla nyní zabývat zajištěním dostatku tepla na další zimu, dostatku zemního plynu pro výrobu hnojiv a dostatku elektřiny. „Vyhlášení tendru na nový blok proto považuji za dosud největší chybu současné vlády, které jinak velmi fandím,“ uvedl Dohnal. „Dnešní dny jsou totiž ve znamení krátkodobých rizik či opatření, jak mít jistotu o zajištění dostatku tepla na další zimu, dostatku zemního plynu pro výrobu hnojiv a dostatku elektřiny. To je s přehledem hlavní priorita současné situace a měla by to být i vládní priorita,“ řekl Dohnal.
Smutný: S Dohnalem se shodnu jen na pokračování využití uhlí
Dramaticky odlišně vidí situaci mluvčí Think tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný. Podle něj je naopak jádro pro budoucnost české energetiky nezastupitelným zdrojem.
„Úspory v řádu 10-20 % spotřeby energie musí nastat, ale to neřeší rozvoj naší ekonomiky a civilizace, který vždy byla podmíněna dostatkem a cenovou dostupností energie. Ano, budování stabilní energetiky z omezeného pohledu poradenských firem či bank je příliš složité, každý z finančníků by rád bral prémie za krátkodobě realizované projekty, jako jsou příkladně investice do tzv. obnovitelných zdrojů, navíc dotované z kapes daňových poplatníků,“ napsal v reakci na slova Radima Dohnala Smutný.
„Jediné, s čím se dá s panem Dohnalem souhlasit, je pokračující využití stávajících a již ekologizovaných uhelných zdrojů. Ty máme na 50 let i bez prolomení těžebních limitů, pro něž analytik nepokrytě pléduje, což je jak za hranou národních politických priorit, tak nepřijatelné pro dekarbonizační politiku Evropské unie, k níž se ČR podpisy svých předchozích premiérů bezvýhradně připojila. Tyto uhelné zdroje můžeme nahradit v českých podmínkách jedině rozumnou a tvrdě kontrolovanou investici do flotily nových jaderných elektráren,“ vysvětlil Smutný, podle nějž lobbování za OZE za solární energii a něco málo z větru už nás stálo příliš mnoho, abychom se nakonec nepoučili.
„Na podporu fotovoltaiky dáváme od roku 2010 v průměru ročně pětačtyřicet miliard korun po dobu 20 let, za 800-900 miliard Kč v konečném součtu dostáváme každý rok většinou od jara do podzimu v souhrnu 2,75 % z celkové roční výroby elektřiny. A poté, co tento největší polistopadový tunel na veřejné finance v roce 2030 splatíme, tyto solární zdroje začnou silně degradovat a brzy skončí. Solární lobbisté už však prosazují další nesmyslné podobné projekty,“ upozornil Smutný.
Smutný upozornil, že ČR má největší podíl průmyslu na tvorbě HDP a tento průmysl potřebujeme mít smluvně jistou dodávku elektřiny 24 hodin denně po 365 dní v roce. „Stabilní energetika je ale běh na dlouhou trať na 20 až 80 let, tedy často daleko za horizont našich osobních životů a kariér. Proto se jí musí chopit vláda, která je odpovědné za energetickou bezpečnost a stabilitu svého národa a vidí prozíravě daleko za omezený čtyřletý volební cyklus. Proto musí všichni, kdo pracují pro budoucnost svého českého národa, vládě za zahájení jaderného tendru musí naopak zatleskat,“ zdůraznil Milan Smutný.
Vláda podle něj rozjíždí správně tendr na 5. jaderný blok v Dukovanech, přičemž takových nových jaderných reaktorů potřebujeme pro energetickou bezpečnost a soběstačnost dle energetických expertů celkem šest. „Ve srovnání se všemi dalšími zdroji je to nejlevnější, nejefektivnější a vysoce návratná investice na 80 let provozu každého reaktoru. Kolem roku 2050 bychom se stávajícími dvěma bloky v Temelíně měli mít celkem 9,4 GW stabilního výkonu z jádra a vytvořit tak předpoklady pro zachování národní bezpečnosti a soběstačnosti v energetice. Zároveň ČR zásadně přispěje ke snížení emisí CO2 v Evropě. Jaderné elektrárny mohou vhodně doplnit jiné menší zdroje v uhlí, či neruském plynu, nebo také nějaké nové přečerpávací elektrárny. A jen jako doplněk pro krytí letních špiček omezená kapacita FVE do 11 % podílu na energetickém mixu,“ nastínil svou vizi energetické budoucnosti Milan Smutný.