Západní a střední Evropa si letos užily nad očekávání mírné zimní počasí, které společně s koordinovanou snahou o snížení spotřeby plynu připravily ruského prezidenta Vladimira Putina o jeho největší páku k vyjednávání.
„V Rusku tradičně panuje názor, že jednou z jeho nejlepších zbraní ve válce je zima,“ vysvětlil bezpečnostní expert Keir Giles z britského institutu Chatham House. „V tomto případě se Rusko snažit využít zimu, aby posílilo další ze svých zbraní: energetiku. Rusko spoléhalo na to, že zimní mrazy přivedou Evropu k rozumu a veřejné mínění napříč kontinentem přesvědčí, že podpora Ukrajiny za prázdné peněženky nestojí,“ dodal Giles.
Na dlouhou zimu se ale stále čeká. S postupujícím rokem 2023 mají tak nyní evropské vlády až do následující zimy možnost a čas snížit závislost na ruském plynu. To by mohlo hrát klíčovou roli při udržování jednotné fronty Západu v době, kdy je konec války v nedohlednu. Teplé zimní měsíce podle Adama Bella, bývalého energetického činitele britské vlády, Evropě v podstatě zajistily další rok. „Studenější prosinec a leden by spotřebovaly výraznou část evropských zásob plynu,“ uvedl Bell.
Řada zemí jde do jádra, Rakousko je proti
Západ byl k energetické bezpečnosti lhostejný
Otázkou zůstává, zda evropské země krátké příležitosti na posílení své energetické bezpečnosti využijí. „Zranitelnost Evropy, která se tak náhle projevila, existovala kvůli dlouhodobé lhostejnosti západních mocností,“ zdůraznil Giles. „Západní Evropa odmítla naslouchat hlasům států v první linii, které před úmysly ruského režimu varovaly a věděly, že dražší energie je cena, kterou má smysl zaplatit výměnou za oslabení ruského tlaku. Tato lhostejnost ponechala Rusku několik snadných cílů v hlavních západoevropských metropolích, zejména v Německu,“ vysvětlil odborník.
Evropa se v minulosti zdráhala propojit své energetické politiky a trhy. Důvodů je více, od vlastních zájmů (proč by jedna země měla mít výhody z toho, že si jiná utvořila zásoby?) po kontrolu trhu (proč by mělo levnější LNG ze Španělska oslabovat ceny francouzské jaderné energie?). A i kdyby někteří politici projevili zájem energetickou politiku a trh sjednotit, bylo by nesmírně obtížné takový projekt centrálně řídit.
Právě proto je současná příležitost tak důležitá. Aktivní boje, které pokračují na frontě, by měly sloužit jako připomínka, že neschopnost jednat může vést příští zimu ke katastrofě. A energetická krize způsobená Putinem by znamenala, že se mu do rukou vrátí trumf, o který přišel jen díky čisté náhodě a nezvykle teplému počasí.