Doba čtení:6 m, 24 s
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu řada evropských zemí odkládá odchod od jaderné energetiky. Velkým zastáncem jaderných elektráren je tradičně Francie, která plánuje vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost těch starších. K výstavbě nových reaktorů se rozhodlo také například Nizozemsko, Švédsko, Česká republika či Británie. Belgie a Německo životnost reaktorů prodlužují. Dlouhodobým odpůrcem jaderné energie je naopak Rakousko.
Evropská komise (EK) už před invazí ruských vojsk na Ukrajinu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko nebo Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu.
Nové jaderné bloky vyrostou na řadě míst Evropy
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách Temelín a Dukovany. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Česká vláda nyní připravuje stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, projekt by měl být největší investicí České republiky v novodobé historii. Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku.
Belgie z jádra na plyn nepřejde
Na Slovensku je v provozu jaderná elektrárny v Mochovcích a také v Jaslovských Bohunicích. V Mochovcích na jihu Slovenska jsou od konce 90. let v provozu dva jaderné bloky. Dokončení celé elektrárny se proti původním plánům výrazně zpožďuje a prodražuje. Slovenský úřad jaderného dozoru (ÚJD) loni v srpnu vydal definitivní povolení uvést do provozu dostavěný třetí blok elektrárny, který s výkonem 471 megawattů pokryje 13 procent spotřeby elektřiny na Slovensku. Země se tak stane soběstačnou ve výrobě proudu. Zavážení jaderného paliva do třetího bloku skončilo v září. Čtvrtý blok elektrárny ještě dostavěn není. Původně se počítalo s tím, že třetí a čtvrtý bloky budou hotovy postupně v letech 2012 a 2013.
Francie je druhým největším výrobcem jaderné energie na světě po Spojených státech a francouzský prezident Emmanuel Macron loni v únoru oznámil „obrození“ francouzské jaderné energetiky. Uvedl, že Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů. Dodal, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 na 50 let a více, pokud to bude bezpečné. Francouzský ministr financí, hospodářství a průmyslu Bruno Le Maire loni v prosinci uvedl, že očekává, že všechny velké průmyslové země včetně Německa se v budoucnosti vrátí k jaderné energii.
Polsko už několik desítek let plánuje postavit svoji první jadernou elektrárnu. Podle aktuálního programu jaderné energetiky plánuje Polsko vybudovat jaderné elektrárny o celkovém výkonu šest až devět gigawattů. První jadernou elektrárnu v Polsku postaví americká společnost Westinghouse Electric. Polský vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech mají být zprovozněny další bloky. Druhou elektrárnu Polsko postaví s jihokorejským partnerem.
Belgie se dohodla s francouzskou společností Engie na prodloužení životnosti dvou svých jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3 o deset let. Životnost těchto zařízení měla vypršet za dva roky. Nakonec však budou po nezbytných pracích znovu spuštěny v listopadu 2026 a v provozu zůstanou deset let. Loni na podzim Belgie odstavila reaktor Doel 3. Belgický provozovatel elektrické sítě také varoval, že bez rozšíření jaderné energetiky bude Belgie v zimě 2026-2027 čelit výraznému nedostatku elektřiny. Belgie také bude muset ještě najít řešení, jak zaplnit případný výpadek v letech 2025-2026.
Studie: Na Green Deal není dostatek surovin
Nové velké jaderné elektrárny jsou klíčovou součástí vládní strategie, která má pomoci snížit závislost Británie na fosilních palivech. Někdejší premiér Boris Johnson prohlásil, že jeho záměrem je postavit v příštích osmi letech osm nových reaktorů. Nová vláda Rishiho Sunaka z úsporných důvodů přezkoumala výstavbu jaderné elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie. Elektrárna má zajišťovat až sedm procent celkové spotřeby elektřiny v Británii, kritici však tvrdí, že bude drahá a její výstavba potrvá roky. Koncem loňského roku se vláda rozhodla do projektu vstoupit a z poloviny ho financovat.
Ve Švédsku je nyní v provozu šest jaderných reaktorů ve třech různých elektrárnách, které zahájily provoz v letech 1975 až 1985. Podle vyjádření švédského premiéra Ulfa Kristerssona ze začátku letošního ledna je potřeba zvýšit produkci jaderné energie v zemi a postavit přinejmenším dva nové jaderné reaktory.
Nizozemsko si klade za cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkově neutrální výroby elektřiny. Elektrárny tedy budou hrát důležitou roli v energetické transformaci země a Nizozemsko plánuje postavit do roku 2035 dvě nové jaderné elektrárny. Ty by pak měly dodávat až 13 procent produkce elektřiny v zemi.
Švýcarsko ještě loni mělo v plánu ukončit činnost svých pěti jaderných reaktorů na základě rozhodnutí z roku 2017, které bylo vyvoláno obavami o bezpečnost po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě. Skupina švýcarských politiků ale vytvořila organizaci Stop Blackouts a hodlá předložit petici požadující revizi energetické politiky země s cílem zajistit dostatečné dodávky elektřiny a zachovat jadernou energii.
Ve Finsku byl loni v březnu spuštěn s dvanáctiletým zpožděním jaderný reaktor Olkiluoto 3, který je největším reaktorem v Evropě. Finské konsorcium Fennovoima v květnu zrušilo smlouvu s ruskou státní společností pro jadernou energetiku Rosatom, která měla postavit jadernou elektrárnu Hanhikivi ve Finsku. Finská vláda po začátku ruské invaze na Ukrajinu uvedla, že nedá povolení ke stavbě elektrárny, protože projekt už nepovažuje za životaschopný.
EU: Z jedné závislosti do druhé
Maďarský parlament v prosinci schválil prodloužení životnosti čtyř reaktorů maďarské jaderné elektrárny Paks, která leží asi 100 kilometrů jižně od Budapešti a pokrývá zhruba polovinu spotřeby elektrické energie v zemi. S ukončením provozu reaktorů se původně počítalo v letech 2032 až 2037, podle vládního plánu by měly být provozovány až o 20 let déle. Zahájit stavbu dalších dvou reaktorů elektrárny má v nejbližší době ruský koncern Rosatom, hotovo má být podle představ maďarské vlády do roku 2030. Soud EU v prosinci rozhodl, že maďarská státní podpora stavby jaderné elektrárny Paks II je v souladu s právem Evropské unie, a zamítl tak žalobu Rakouska proti rozhodnutí Evropské komise povolit vládě v Budapešti finančně podporovat stavbu dvou bloků elektrárny.
Švýcarsko ještě loni mělo v plánu ukončit činnost svých pěti jaderných reaktorů na základě rozhodnutí z roku 2017, které bylo vyvoláno obavami o bezpečnost po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě. Skupina švýcarských politiků ale vytvořila organizaci Stop Blackouts a hodlá předložit petici požadující revizi energetické politiky země s cílem zajistit dostatečné dodávky elektřiny a zachovat jadernou energii.
V Německu se hádají, Rakousko je proti jádru
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodla jadernou energetiku opustit. Na konci předloňského roku Německo ukončilo provoz třech jaderných elektráren. Tři zbývající jaderné elektrárny – Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku – mělo Německo podle původních plánů odstavit do konce loňského roku. Na podzim se však Berlín rozhodl prodloužit kvůli energetické krizi jejich provoz až do 15. dubna letošního roku. Uvnitř vládní koalice však trvá spor ohledně jaderné energie, sociální demokracie (SPD) a také koaliční Zelení chtějí jadernou energetiku opustit, naopak svobodní demokraté (FDP) a také opoziční konzervativní unie CDU/CSU navrhují vzhledem k současné energetické situaci udržet reaktory v provozu ještě dva roky.
Největším odpůrcem jaderné energie, který dlouhodobě vystupuje zejména proti výrobě energie z jádra v okolních zemích, je Rakousko. Země také připravuje právní kroky proti pravidlům EK, která loni v únoru schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. V červenci tento krok schválil Evropský parlament.