Těžba hnědého uhlí v Česku v roce 2014 klesla na 38,2 milionu tun z předloňských 40,4 milionu tun. Vyplývá to z předběžných údajů ministerstva průmyslu a obchodu, která má server iUHLI.cz k dispozici. Další budoucnost hnědouhelného sektoru v ČR ovlivní rozhodnutí vlády o Státní energetické koncepci. Koncepce má určit směr, jakým se česká energetika vydá v nadcházejících desetiletích.

Největší podíl na těžbě loni měly Severočeské doly (SD), které vytěžily 21,6 milionu tun hnědého uhlí, což je meziročně o zhruba dva miliony tun méně. Podíl firmy, jejíž vlastníkem je energetická společnost ČEZ, na celkové těžbě činil 56 procent.

Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal loni zaznamenala pokles těžby o 0,4 milionu tun na 6,5 milionu tun hnědého uhlí. Sokolovská uhelná vyprodukovala 6,5 milionu tun, zhruba stejně jako v roce 2013. Podíl obou firem na celkové těžbě byl 17 procent.

Desetinou se pak na celkové těžbě podílela společnost Severní energetická. Firma vytěžila 3,3 milionu tun uhlí, což představuje nárůst o 0,23 milionu tun uhlí. V hlubinném dole Centrum to bylo půl milionu tun hnědého uhlí, přibližně stejně jako předloni.

Hnědouhelný průmysl v ČR ke konci října 2014 zaměstnával 8349 lidí. Ve srovnání s prosincem 2013 to bylo o 262 zaměstnanců méně. Budoucnost sektoru ovlivní rozhodnutí vlády o Státní energetické koncepci, jejíž projednávání ministři kvůli těžebním limitům před Vánoci přerušili. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) má za úkol předložit materiál s analýzou možností v otázce těžebních limitů v Ústeckém kraji.

Ve hře jsou čtyři varianty. První počítá s plným zachováním limitů, které v roce 1991 zavedla vláda Petra Pitharta, druhá s prolomení limitů na lomu Bílina, kde těží Severočeské doly, a třetí s prolomení limitů na lomu Bílina a částečným prolomením na lomu ČSA, kde těží Severní energetická. Čtvrtá varianta, kterou podporují odboráři,  počítá s plným prolomení limitů včetně zbourání Horního Jiřetína a Černic.